Dbej, aby ti byl šabat svatý

1. „Dbej na den šabatu, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj B-h. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého B-ha. Nebudeš dělat žádnou práci.“ (Dt 5:12-14).

V šabatu je obsaženo mnoho principů a základních prvků židovské víry. Šabat připomíná Stvoření a Exodus z Egypta. Je také považován za „ochutnání budoucího světa“, jak to líčí šabatový zpěv Me´ejn olam ha-ba. Poklid a svatost šabatu jsou pro Židy příležitostí povznést se nad obvyklou atmosféru šesti běžných dnů týdne a dosáhnout nových duchovních výšin.

Výjimečnost šabatu pramení z toho, že zachováváme jeho micvot, vyhýbáme se zakázaným činnostem a chováme se v souladu se svatostí dne. Porušením některého z jeho zákazů se člověk sám vzdává vznešených myšlenek a duchovní bohatosti, jež charakterizují šabat.

Avot a toladot

2.  Příkaz vybudovat svatyni v sinajské poušti (Ex 31:1-11) byl dán spolu s varováním neporušovat šabat. Také v paraši Vajakhel (Ex 35:1-3) se výstraha neporušovat šabat objevuje společně s budováním svatyně. Odvozujeme z toho dvě halachot: 1/ bylo zakázáno pracovat na svatyni o šabatu, 2/ o šabatu se nesmí vykonávat žádná práce, souvisící se svatyní.

3. V souvislosti s budováním svatyně bylo vykonáváno třicet devět druhů melachot („uložených prací“). Těchto třicet devět melachot jsou avot melachot, tj. kategorie činností, zakázaných o šabatu.

Existují další typy zakázaných prací, jež jsou odvozeny ze základních kategorií a nazývají se toladot. Svým účelem i způsobem vykonávání se podobají avot melachot. Zákaz toladot musí být dodržován stejně přísně jako zákaz avot melachot.

Nutno zdůraznit toto: Je běžně rozšířeným míněním, že práce je o šabatu zakázána kvůli námaze při jejím vykonávání. To je zcela mylné - některé melachot lze vykonat snadno, a přesto jsou o šabatu zakázané. Tóra zakazuje činnosti, které jsou „tvořivými pracemi“. Přesná pravidla byla dána na hoře Sinaj. Podrobnosti šabatových zákonů byly stanoveny podle těchto pravidel.

Následující odstavce se zabývají každou z třiceti devíti melachot, spolu s příklady příbuzných toladot. Uvedené příklady zahrnují i činnosti, zakázané našimi moudrými, protože jejich vykonávání se podobá třiceti devíti melachot. Každá melacha je vysvětlena, připojeny jsou běžné aplikace a zákazy. Zákony jsou utříděny tak, aby usnadňovaly učení.

Člověk vstoupí do paláce šabatu a pocítí poklid, blaženost a svatost, jíž je šabat prostoupen. Předchozí příprava a znalost halachy přispějí k prožitku radosti z tohoto výjimečného dne.

Třicet devět melachot

4. Třicet devět melachot se obvykle dělí do těchto skupin:

• Melachot 1-11 souvisí s přípravou jídla:
  1/orání, 2/ setí, 3/ žnutí (sečení), 4/ vázání snopů, 5/ mlácení, 6/ provívání (fukarování), 7/ třídění 8/ prosívání, 9/ drcení (mletí), 10/ mísení (těsta), 11/ pečení (vaření)

• Melachot 12-24 souvisí s činnostmi, potřebnými ke zhotovení oděvu:
  12/ stříž, 13/ bělení, 14/ česání surového materiálu, 15/ barvení, 16/ předení, 17/ příprava stavu pro tkaní, 18/ příprava osnovy pro tkaní, 19/ tkaní, 20/ rozdělení do nití, 21/ vázání uzlu, 22/ rozvazování uzlu, 23/ šití, 24/ trhání

• Melachot 25-33 souvisí s psaním a přípravou pergamenu:
  25/ lovení, 26/ zabití, 27/ stahování z kůže, 28/ (vy)činění kůže, 29/ mízdření kůže, 30/ rytí čar, 31/ řezání do tvaru, 32/ psaní, 33/ mazání (vyškrabání)

• Melachot 34-35 souvisí se stavěním:
  34/ stavění (budování), 35/ bourání (ničení)

• Melachot 36-37 souvisí s ohněm:
  36/ zapalování (rozdělávání) ohně, 37/ hašení ohně

• Melacha 38/ poslední úder kladivem (dokončení něčeho)

• Melacha 39/ přenášení z jedné kategorie prostoru do druhé

5/ Před následujícím výčtem činností, které jsou o šabatu zakázány, dlužno poznamenat, že jsou to pouze vybrané příklady. Existuje mnoho dalších zakázaných činností, které do výčtu nemohly být začleněny pro omezený rozsah naší příručky.

• Melacha /1/ orání zahrnuje přípravu půdy pro setí či sázení, to znamená odstranění všeho, co by mohlo být překážkou růstu rostlin.
  
  K zakázaným činnostem patří: kopání či dělání rýh a brázd do země (sem patří i rýhy, způsobené tažením těžkého předmětu - např. lavice - po zemi); odstraňování kamení, dřeva či kořenů z pole; hnojení či odvodňování půdy; urovnávání půdy (srovnávání hrbolů, zaplňování prohlubní); rozhazování - trousení hlíny po zemi; zametání půdy před domem (např. zahrady); hraní pozemních her (např. kuliček), jež mohou člověka svést k urovnávání půdy, aby se tím usnadnila hra.
  
  Tyto i další zakázané činnosti se týkají rovněž hlíny v květináčích a truhlících, a také stavebního pozemku (příprava základů pro stavební účely je zakázána. To zahrnuje melacha stavění - č. 34).

• Melacha /2/ setí zahrnuje setí, sadbu (sázení) či další činnosti, které usnadňují růst rostlin.
  
  K zakázaným pracem patří: rozhazování semen do obdělavatelné půdy (patří sem i odhazování jader či pecek z ovoce na zem); přesazování; ohýbání větví, aby zakořenily; roubování; průklest či odříznutí větve z rostliny, spojené se zemí; zalévání rostlin; dávání květin do vody; výměna vody ve váze nebo přilévání vody do vázy s květinami; pletí; protrhávání rostlin - jednocení; smolení stromů; hnojení; zakrývání sazenic ve školkách, aby se urychlil růst.

• Melacha /3/ žnutí (sečení) zahrnuje vytržení rostlin z místa jejich růstu
  
  Mezi zakázané činnosti patří: sklízení obilí; trhání ovoce a květů; sekání trávníku; lámání či odřezávání větví ze stromů; přemisťování květináčů, které stojí na zemi. Nesmí se vybrat med z úlu.
  
  Naši moudří zakázali rovněž činnosti, které mohou způsobit lámání větví, např. nesmí se lézt na strom nebo jinak využívat stromu; jet na zvířeti nebo využít ho jinak; cestovat ve voze taženém zvířaty (kvůli tomu, že člověk by si mohl ulomit prut, aby zvíře popohnal).

• Melacha /4/ vázání snopů zahrnuje sbírání roztroušených věcí, jež vyrostly ze země, nebo spojování roztroušených věcí do jednoho svazku.
  
  K zakázaným činnostem patří: sbírání ovoce, které spadlo ze stromu; sbírání klestí nebo slámy; vití věnce z květin; navlékání ovoce na šňůru a pěchování ovoce do jednoho celku (např. rolka fíků)

• Melacha /5/ mlácení znamená zbavit poživatinu jejího přirozeného obalu.
  
  Mezi zakázané práce patří: výmlat obilí; loupání hrachu a dalších luštěnin z lusků (pokud jsou lusky nepoživatelné); vymačkávání šťávy z ovoce či zeleniny; dojení zvířat (nutno se poradit se znalcem halachy, jak dovoleným způsobem podojit zvířata o šabatu).

• Melacha /6/ provívání (fukarování) znamená rozdělení věci na její jednotlivé složky, neboli odstranění odpadu z poživatiny profukováním proudem vzduchu

• Melacha /7/ třídění znamená oddělení nežádoucí a žádoucí složky, neboli roztřídění do různých skupin.
  
  K zakázaným činnostem patří třídění hromady věcí podle jednotlivých druhů; filtrování (cezení) tekutin, jež obsahují nežádoucí předměty; máčení ovoce či zeleniny v nádobě s vodou, aby špína a další nežádoucí složky vyplavaly na hladinu nebo klesly ke dnu; oddělování nežádoucích složek z pokrmu (dovolený způsob oddělení nežádoucích složek pokrmu viz body 27-31).

• Melacha /8/ prosívání znamená oddělení odpadu od jídla neboli oddělení různých složek věci vytřesením přes síto, např. prosívání mouky.

• Melacha /9/ drcení (mletí) znamená rozdrcení či rozmělnění věci na malé částice
  
  K zakázaným činnostem patří: mletí obilí na mouku; mletí kávy, pepře a dalších poživatin; pilování kovu; řezání dříví; krájení zeleniny či ovoce na malé kousky.

• Melacha /10/ mísení znamená promíšení a spojování pevných malých částic s tekutinou (např. mísení mouky s vodou, nebo hlíny či cementu s vodou) na jednolitou hmotu.
  
  Mezi zakázané činnosti patří: mísení těsta a dalších směsí pevných částic s tekutinou. Někdy je i pouhé vylití tekutiny do pevné látky - i když obojí nesmísíme dohromady - zahrnuto do zákazu mísení.

• Melacha /11/ pečení znamená změnění pokrmu, nápoje či dalších materiálů působením horka.
  
  K zakázaným činnostem patří: vaření, pečení, smažení, grilování; tavení pevných materiálů jako je vosk či kovy; sušení dřeva v troubě (peci).
  
  Melacha pečení je podrobněji rozvedena v bodech 8-16.

• Melacha /12/ stříž znamená odstranění jakéhokoli přirozeného porostu z těla člověka nebo zvířete.
  
  K zakázaným činnostem patří: stříhání či škubání vlny, peří, vlasů; stříhání nehtů na rukou a nohou; odtrhávání kousků kůže kolem nehtů; odstraňování chloupků či zatvrdlé kůže z těla odstřižením či elektrickou anebo chemickou depilací; vytrhávání chlupů z kožešinového oděvu.
  
  O šabatu si člověk nesmí česat vlasy, kvůli možnosti vytržení (podrobněji viz bod 63-halachot o použití kartáče na vlasy o šabatu).

• Melacha /13/ bělení zahrnuje každou činnost, která čistí a zlepšuje vzhled látek či oděvů.
  
  Mezi zakázané činnosti patří: namáčení tkanin či oděvů do vody nebo jiných roztoků; kartáčování oděvu; vytřásání vody z oděvu nebo ždímání oděvu; žehlení; čištění skvrn; vytřásání či kartáčování prachu z oděvů a klobouků, na jejichž vzhledu obzvláště záleží; používání houby; věšení mokrého prádla; ždímání vody z mokrých vlasů.
  
  Člověk nesmí znovu poskládat talit či oděv podle původních záhybů (tato halacha má množství dalších detailů).

• Melacha /14/ česání surového materiálu znamená rozdělení kompaktního či zcuchaného materiálu do vláken.
  
  Zakázané činnosti: česání surové vlny a tlučení lnu.

• Melacha /15/ barvení znamená změnění či obnovení přirozené či umělé barvy předmětu či kapaliny
  
  Mezi zakázané činnosti patří: natírání předmětů; barvení oděvu v roztoku; rozpouštění barev ve vodě či dalších kapalinách; vytváření chemických roztoků, jež způsobují barevné reakce; použití makeupu na tváře, oči, rty; lakování nehtů.

• Melacha /16/ předení znamená vytváření vláken ze surového materiálu tažením, točením, kroucením či motáním.
  
  K zakázaným činnostem patří: zhotovování nití a provazů; splétání nových nebo rozpojených nití.

• Melacha /17/ „mesech“ - příprava stavu pro tkaní. Někteří to definují jako napnutí osnovy na stav.

• Melacha /18/ „ose batej nirim“ je další činnost, jíž se připravuje stav ke tkaní. Znamená přípravit osnovu tak, aby se do ní daly snadno vplétat nitě útku.

• Melacha /19/ tkaní je proplétání osnovy a útku, aby se vytvořila tkanina.
  
  Tyto tři melachot - mesech, ose batej nirim a tkaní - zahrnují následující činnosti: tkaní, pletení, háčkování; proplétání kovových drátů, aby vzniklo drátěné pletivo; pletení košíků z proutí a slámy.

• Melacha /20/ rozdělení do nití - rozdělení pletené či tkané látky na niti.
  
  K zakázaným činnostem patří: cupování látky; odstraňování nití z oděvu, tkaniny či obvazu; vytahování nití z výšivky; párání; odstranění stehovacích nití z oděvu; rozmotání silného vlákna.

• Melachot /21/ a /22/ - zavazování a rozvazování uzlu zahrnuje všechny typy trvalých uzlů (podrobněji k těmto melachot viz bod 53-54).

• Melacha /23/ šití - spojení dvou kusů látky či jiného materiálu k sobě.
  
  K zakázaným činnostem patří: lepení kusů papíru, látky, kůže či dalších materiálů; stažení uvolněného švu v oděvu; sešívání časopisů či brožur.

• Melacha /24/ trhání zahrnuje trhání papíru, látky či dalších materiálů a oddělování toho, co bylo slepeno dohromady.

• Melacha /25/ lovení - chytání zvířat nebo omezení jejich volnosti pohybu, aby mohla být snadno chycena.
  
  Zakázané činnosti: chytání zvířat (včetně hmyzu) rukou či pomocí nástroje; zahánění zvířat do ohrady, kde mohou být snadno chycena; zavření oken v místnosti, aby pták nemohl uletět; zavření víka nad bednou, do níž vletěla moucha; líčení pastí a ok na zvěř.

• Melacha /26/ zabíjení znamená udělat cokoliv, co zkrátí život živého tvora.
  
  K zakázaným činnostem patří: všechny formy zabití, včetně vytažení ryby z vody; zabíjení hmyzu; způsobení krvácení; způsobení rány či pohmožděniny. Je také zakázáno tlačit na ránu tak, až začne krvácet.

• Melacha /27/ stahování z kůže - stáhnutí a sedření kůže zvířat.
  
  Je dovoleno odstranit kůži z vařeného kuřete při jídle. To je proto, že kůže z tepelně upraveného kuřete je poživatelná a považuje se za jídlo. Nesmí se odstranit peříčka na kůži.

• Melacha /28/ vyčinění kůže a zpracování kůže a dalších materiálů.
  
  Mezi zakázané činnosti patří: mazání kůže a bot olejem; impregnování materiálu v chemickém roztoku; naložení jídla do láku; nasolování masa apod.

• Melacha /29/ mízdření kůže - sedření chlupů z kůže a jiných materiálů.
  
  K zakázaným činnostem patří: uhlazování a odstraňování chlupů z kůže; mazání krémů a mastí na pokožku; používání pevného mýdla (podrobněji viz bod 37); čištění bot od hlíny škrabáním o škrabák nebo kov; uhlazování materiálů smirkovým papírem.

• Melacha /30/ rytí čar je vyznačování linek a tvarů na různých druzích materiálů.
  
  K zakázaným činnostem patří: vyznačování čar a různých tvarů na materiálu pomocí inkoustu, barvy, ostrého nástroje, nehtu jakožto příprava k odkrojení či rozdělení tohoto materiálu.

• Melacha /31/ řezání do tvaru zahrnuje stříhání, krájení, tesání, sekání, trhání materiálu do žádoucího tvaru či velikosti.
  
  Zakázané činnosti: stříhání látky, kůže, papíru a dalších materiálů; ostření tužek, odlomení třísky z kousku dřeva, aby ji člověk použil jako párátka.

• Melacha /32/ psaní zahrnuje psaní písmen, číslic, čar a tvarů, jež mají nějaký význam.
  
  K zakázaným činnostem patří: zaznamenání písmen či tvarů písmem, náčrtem, kresbou, rytím, vyšíváním, vyléváním do formy, jež má tvar písmene; razítkování razítkem; vystřihování, vykrajování, vyřezávání písmen; tisknutí.
  
  Je zakázáno psát na jakýkoli podklad, na němž lze písmo rozpoznat, např. na papír, dřevo, led, písek, zamlžené okno i do rozlité tekutiny po stole.
  
  Naši moudří zakázali mnoho činností, jež mohou vést k psaní, např. hovor o obchodních záležitostech, kupování věcí; měření a vážení; čtení obchodních smluv; čtení seznamu hostí; hraní her, jejichž součástí je zapisování.

• Melacha /33/ mazání – vymazání nebo zničení psaného tvaru či písmene.
  
  Mezi zakázané činnosti patří: všechny formy mazání gumou či chemickými prostředky; vyškrabání či vytržení písmen.

• Melacha /34/ stavění - jakákoli činnost, která napomáhá vzniku konstrukce.
  
  K zakázaným činnostem patří: kopání základů; lití betonu; stavění zdi; osazování oken a dveří; vyrovnávání či měnění povrchu jako příprava k stavění; zametání nedlážděné podlahy; zatloukání hřebíku do zdi; vrtání otvoru; nové nasazování oken a dveří, které se vysadily; připevňování dveřní kliky, která upadla; vztyčení stanu; rozprostření pokrývky, aby utvořila střechu; postavení přepážky (podrobněji viz body 57-60).

• Melacha /35/ boření zahrnuje bourání či rozebírání konstrukce, popsané v činnosti stavění.
  
  Zakázané činnosti: bourání budov; odstraňování hřebíků; atd.

• Melacha /36/ zapalování ohně - rozdělávání ohně, rozdmýchání plamene, prodloužení doby hoření ohně.
  
  K zakázaným činnostem patří: všechny formy zapalování ohně - sirkami, zapalovačem, optickou čočkou, elektřinou či chemicky; zapalování nového ohně od již existujícího plamene; prohrábnutí ohně; foukání do ohně; přidání topiva; kouření atd.

• Melacha /37/ hašení ohně zahrnuje udušení ohně, ztlumení plamene či zkrácení doby hoření ohně.
  
  Zakázané činnosti: zhašení ohně jakýmikoli prostředky, např. vodou, pískem, průvanem, otevřením dveří, sfouknutím, dupáním po něm, zakrytím, odstraněním dříví či plynu, hořlavých kapalin atd, jež sloužily jako topivo.

• Melacha /38/ poslední úder kladivem znamená finální činnost, jíž se dovrší práce nebo zhotovení věci.
  
  K zakázaným činnostem patří: všechny činnosti, jež obvykle provádějí řemeslníci, když dokončují výrobek - např. čištění a leštění; broušení nožů; odstranění stehování z hotového oděvu; bušení kladivem na kovadlinu, aby se uhladila; zapojení elektrospotřebiče; připevnění rukojeti k nástroji.

• Melacha /39/ přenášení z jedné šabatové kategorie prostoru do druhé - všechny formy přemísťování věci z veřejného prostoru do soukromého a naopak - nesením, házením, předáním další osobě v jiném prostoru, táhnutím, tlačením atd.
  
  Ve veřejném prostoru by věc neměla být nesena dál než čtyři amot, i když se tato věc nepřenáší ze soukromého prostoru. Zákaz se netýká oděvu, který má člověk na sobě (halachot o veřejném a soukromém prostoru viz body 82-89).

Činnosti zakázané o šabatu

6.  Další odstavce se podrobněji zabývají praktickými aplikacemi třiceti devíti melachot. Mnoho melachot není do textu začleněno. Nesmíme se tedy domnívat, že činnost, neuvedená v textu, je dovolena. Pokud je někdo na pochybách, měl by se obrátit k halachickým knihám, které pojednávají o šabatových zákonech, anebo se dotázat rabína.

Témata šabatových zákonů

• Zákaz vaření o šabatu
  Zapalování a zhášení ohně. Vaření o šabatu.

• Příprava jídla o šabatu
  Mačkání šťávy z ovoce. Dojení. Drcení (mletí). Sníh a led o šabatu. Mísení. Nakládání ovoce. Oddělování trumot a ma´asrot. Otvírání konzerv a obalů.

• Zákaz třídění
  Dovolené a zakázané způsoby.

• Domácí práce
  Použití mýdla a čisticí pasty. Mytí nádobí a příborů. Uklízení stolu. Zákaz chystat o šabatu na všední den. Zametání a mytí podlahy. Praní prádla.

• Používání spotřebičů a stavění
  Používání elektřiny. Stavění, zastřešení.

• Různé činnosti
  Psaní a mazání. Lepení. Šití. Řezání/ krájení a trhání. Zavazování a rozvazování uzlu. Vážení a měření.

• Osobní hygiena
  Mytí. Péče o vlasy. Stříhání nehtů, kosmetika. Lékařská péče. Péče o dítě.

• Péče o rostliny a zvířata
  Využívání stromů. Práce na poli a v zahradě. Péče o květiny. Chytání. Využívání zvířat.

• Uvdin d´chol - všednodenní záležitosti
  „Chodit svým obvyklým způsobem“ („zabývat se svým živobytím“/ „mluvit o běžných věcech“). Dávat příkazy nežidovi.

• Zákony eruvin
  Různé kategorie prostoru o šabatu. Zákony eruvin. Zákaz techumin.

• Zákony mukce
  Typy mukcí. Zákony, jak pohnout s mukcí.

Zákaz zapálení a uhašení ohně

7.   O šabatu je zakázáno zapálit nebo uhasit oheň. Je rovněž zakázáno povzbudit či ztlumit hoření. Tento zákaz platí pro všechny druhy ohně a všechny druhy paliva, bez ohledu na to, jak jsou zapáleny. Zákaz se vztahuje i na uhašení plamene na sporáku po odstavení konvice.

O šabatu je zakázáno kouření.

Zákaz vaření o šabatu

8. Je zakázáno vařit jídlo na ohni či jiném zdroji tepla. Jídlo, které bylo uvařeno před šabatem, se nesmí znovu ohřívat na elektrické plotně, vařiči apod. Platí to pro jídla tuhá i tekutá. O šabatu se nesmí postavit jídlo na oheň, ani na krátkou dobu a ani když nehrozí, že by se jídlo v té době uvařilo.

Zákaz vaření platí pro pečení, smažení, grilování a fritování a týká se rovněž rozpouštění/ roztavení materiálů jako vosk či kov, a také sušení dřeva horkem či ohněm.

9. Je také zakázáno přidávat jídlo, tekutinu nebo koření do hrnce, který stojí na ohni nebo jiném zdroji tepla. Rovněž se nesmí míchat jídlo v hrnci, který je na ohni.

Zákaz vaření o šabatu má množství složitých detailů. Např. halacha je jiná pro jídlo pevné nebo tekuté, pro jídlo uvařené úplně nebo jen částečně . Několik nejčastějších detailů uvádíme v následujících odstavcích.

Umístit jeden hrnec na druhý

10. Ačkoliv je zakázáno postavit hrnec s jídlem přímo na oheň, hrnec se studeným pevným jídlem (bez omáčky či polévky) nebo s jídlem, které obsahuje tekutinu, jež dosud nevystydla a které bylo úplně uvařené před šabatem, smíme postavit nahoru na hrnec, který stojí na ohni od začátku šabatu. Všechna jídla, obsahující tekutinu (polévka či omáčka) se smí postavit na hrnec stojící na elektrické ohřívací plotně, pokud nedosáhnou teploty jad toledet (natolik horké, že dětská ruka by ucukla), a nechat je tam i dlouhou dobu.

„První nádoba“ a „druhá nádoba“

11. „První nádoba“ je hrnec, který byl na ohni, elektrické ohřívací plotně atd. Je zakázáno vařit v první nádobě, tj. dát do ní jídlo, koření, tekutiny. Hrnec je považován za první nádobu, i když se odstavil z ohně, dokud je stále jad toledet. Je rovněž zakázáno vylít obsah první nádoby do jídla nebo tekutiny, protože halacha to pokládá za vaření. Avšak pevné jídlo, které neobsahuje omáčku či polévku a které bylo úplně uvařeno před šabatem, se smí ohřát v první nádobě, jež byla odstavena ze sporáku.

12. „Druhá nádoba“ je nádoba, do níž se dá horké jídlo z první nádoby. Podrží si tento status tak dlouho, dokud jídlo zůstane jad toledet. Některá jídla se lehce uvaří, např. vejce nebo čajové lístky. Taková jídla se nesmí o šabatu dát do druhé nádoby. Mišna berura vysvětluje: Jelikož si nejsme jistí, která další jídla jsou považována za lehce uvařitelná, neměli bychom do druhé nádoby dávat žádné nevařené jídlo. Mišna berura ve svém komentáři Ša´arej Cijon (318:5, poznámka 42:68) zmiňuje, že z tohoto pravidla jsou dvě výjimky - voda a olej.

Obvykle se tedy do druhé nádoby, v níž je jídlo horké jad toledet, nedává žádné jídlo, které není vařené (např. chléb, maces). Člověk by měl dát pozor, aby nevylil jídlo nebo tekutinu z první nádoby do jídla, jež není vařené. (Tato halacha má další podrobnosti, nutno se poradit s někým, kdo je dobře obeznámen s podrobnostmi této halachy.)

Do pevného jídla (např. brambory, kousky masa atd.), které je ve druhé nádobě a které je horké jad toledet, by se nemělo přidávat koření. Je to kvůli tomu, že některé halachické autority pokládají každé horké pevné jídlo za jídlo v první nádobě.

Příprava čaje a kávy o šabatu

13.  Správný způsob, jak o šabatu připravit čaj, popisuje Mišna berura takto: Před šabatem by se měla připravit silná čajová esence spařením čajových lístků nebo sáčků. Když pak připravujeme o šabatu čaj, nalijeme do šálku nejdříve horkou vodu a pak přidáme čajovou esenci a cukr. Je-li čajová esence studená, neměla by se do ní nalévat horká voda z první nádoby (tj. z konvice či kávovaru). Ale pokud je čajová esence uchována teplá, je lépe vlít do šálku nejdříve esenci a pak přilít horkou vodu. Tím se vyhneme činnosti, podobající se barvení. Podle Bejt Josef se čajová esence smí nalít do šálku jako první jen tehdy, má-li esence teplotu jad toledet. Většina sefardských Židů se řídí tímto pravidlem.

Ježto příprava kávy možná obsahuje vaření, mnoho lidí používá o šabatu jen instatní kávu. Ta se o šabatu připraví tak, že se do šálku (ten se stane druhou nádobou) nejdříve nalije horká voda a pak se přidá instatní káva. Také příprava horkého kakaa možná obsahuje vaření. Doporučuje se získat praktické poučení v těchto věcech.

Pokrmy, jež nebyly úplně uvařeny před šabatem

14.  Doporučuje se, aby se člověk přesvědčil před začátkem šabatu, že všechny pokrmy pro šabat jsou úplně uvařeny. Jestliže se před šabatem dá na oheň (nebo jiný tepelný zdroj) jídlo, jež nebylo úplně uvařeno, musí se dodržet několik zákonů, jež by se jinak neaplikovaly. Např. pokud veškeré jídlo v hrnci není úplně uvařeno, nesmí se jídlo v hrnci míchat. Rovněž se nesmí vzít jídlo z hrnce, pokud veškeré jídlo v hrnci není úplně uvařeno. To platí, dokud je jídlo horké, a to i po odstavení hrnce z ohně či stolního ohřívače. Platí také, že jestli byl hrnec nezakrytý, nesmí se již přikrýt . A dále, byl-li hrnec odstaven ze zdroje tepla, nesmí tam být vrácen.

Jestliže jídlo, jež nebylo úplně uvařené, je v troubě a někdo otevře dvířka trouby, nesmí se dvířka trouby již zavřít.

Hachzara (vrácení hrnce na plotnu)

15.  Když někdo o šabatu odstaví hrnec s jídlem z tepelného zdroje, může na něj hrnec vrátit zpět, dodrží-li tyto podmínky:

A/ Při odstavení hrnce měl člověk úmysl opět jej tam vrátit

B/ Drží hrnec po celou dobu odstavení. (Podle Bejt Josef člověk smí vrátit hrnec na zdroj tepla, pokud nepostavil hrnec na zem. Sefardští Židé se řídí tímto pravidlem.)

C/ Jídlo bylo ve chvíli odstavení úplně uvařeno.

D/ Při vrácení na oheň je jídlo stále teplé. Podle Rema se hrnec smí vrátit na tepelný zdroj, dokud jídlo úplně nevychladlo. Bejt Josef tvrdí, že jídlo musí mít při vrácení teplotu jad toledet. Sfaradští Židé se řídí pravidlem Bejt Josef.

E/ Oheň musí být „shrabaný a zakrytý“. Většina halachických autorit uvádí, že tato podmínka se splní zakrytím plamene kovovou nebo asbestovou plotýnkou. Podle tohoto názoru člověk smí jídlo, jež bylo odstaveno z ohně, dát znovu na oheň, je-li plamen zakrytý a jsou-li splněny všechny výše uvedené podmínky. Avšak Chazon Iš tvrdí, že zakrytím plamene není splněn požadavek „shrábání a zakrytí“.

Hrnec s jídlem, jež bylo vyjmuto z trouby (či odstaveno z ohně), se nesmí vrátit do trouby, i když byly všechny výše uvedené podmínky splněny (viz Mišna berura 253: 67).

Navíc dnes jsou trouby většinou regulovány termostatem a otevřením či zavřením dvířek trouby by se termostat pravděpodobně uvedl do chodu - což je činnost o šabatu zakázaná. Člověk si tedy musí před šabatem zjistit, jak trouba funguje a tak se vyhnout porušení šabatu.

Hatmana (zabalení hrnce s jídlem před šabatem kvůli uchování teploty)

16.  Je zakázáno zabalit o erev šabat nádobu s horkým jídlem tak, aby se zvýšila teplota a nechat ji tak na šabat. Šulchan aruch uvádí, že hrnce, které byly na šabat umístěny na kamna či jiný tepelný zdroj, nesmí být před šabatem úplně zabaleny do látky či pokrývky.

Také o šabatu se nádoba s teplým jídlem nesmí úplně zabalit, aby zůstala teplá. To platí, i když zabalení nezvýší teplotu nebo i když je hrnec zabalen po odstavení ze zdroje tepla. Podle Bejt Josef je zakázáno i částečně zabalit hrnec s jídlem kvůli uchování tepla.

Rovněž se nesmí o šabatu ohřívat sklenice či láhev dětské potravy tím způsobem, že se umístí do nádoby s horkou vodou, aby ji horká voda celou zakrývala. To platí, i když jídlo v láhvi nedosáhne teploty jad toledet.

Příprava jídla o šabatu (mačkání šťávy z ovoce, drcení, mísení atd.)

Zákaz mačkání šťávy

17.  Je zakázáno o šabatu vymačkat šťávu z ovoce nebo zeleniny. Tento zákaz platí pro přípravu i pro jezení. V mnoha případech je zakázáno pít šťávu, která vytekla z ovoce o šabatu. Smíme rozkrojit grapefruit a jíst kousky lžičkou, i když se neúmyslně vymačká trochu šťávy. Šťáva, která vytekla neúmyslně, se smí pít. Ale člověk nesmí mít úmysl vymačkat šťávu.

18.  Smíme vymačkat ovoce a zeleninu do tuhého jídla rukou (nikoliv nástrojem určeným k vymačkání šťávy), pokud je šťáva ihned jídlem vstřebána a napomůže přípravě jídla. Šťáva se nesmí vymačkat do tekutiny (např. vymačkat citron do čaje). Existuje halachický názor, že se vůbec nesmí mačkat olivy či hrozny (tj. nesmí se vymačkat do pevného jídla). Kdo se řídí tímto přísnějším názorem, bude požehnán.

19.  Smí se vymačkat šťáva z nakládané zeleniny, pokud má člověk v úmyslu zlepšit chuť zeleniny (a má v úmyslu šťávu použít). Zelenina se musí vymačkat krátce předtím, než se bude jíst.

20. Melacha vymačkávání ovoce je zahrnuta v melaše mlácení. Tato melacha zahrnuje mlácení obilí a loupání luštěnin z lusků, pokud jsou lusky nepoživatelné. Melacha mlácení zahrnuje i dojení zvířat. Ten, kdo musí o šabatu podojit zvířata, měl by se poradit s rabínem, jak mléko dojit ručně a mechanickou dojičkou. Tyto halachot i jejich praktické aplikace jsou velmi podrobné.

Drcení

21.  Drcení jidla je o šabatu zakázáno. Pod melachu drcení spadá mletí, drobení, šťouchání, pasírování, mixování. Tento zákaz platí i pro nepoživatelné látky, např. hlína se nesmí rozmělňovat a dřevo se nesmí řezat, aby nevznikaly piliny.

22.  Sekání a krájení zeleniny či ovoce na velmi malé kousky se považuje za drcení. O šabatu bychom tedy měli krájet a sekat na trochu větší kousky, abychom se vyvarovali možného porušení zákazu.

Potrava, nevyrostla ze země (např. vejce, maso, vařená ryba), se smí o šabatu rozdrtit vidličkou nebo lžící, ale ne nástrojem na sekání či drcení.

23.  O šabatu se nesmí drtit led nebo mačkat snh, aby roztál. Avšak smí se dát kostky ledu do vody či jiného nápoje. Je dovoleno o šabatu rozbít led, aby bylo možno načerpat vodu pod ledem.

Mísení

24.  O šabatu je mísení (hnětení) zakázáno. Tato melacha zahrnuje spojování pevných částic s tekutinou do jedné hmoty. Je zakázáno mísit vodu s moukou (či jiný typ těsta), vodu s hlínou či cementem, med nebo olej s různými jídly (Viz melacha č.10 - hnětení).

Pevné částice, které vytvoří směs bez hnětení či mísení, se nesmí vlít jedna do druhé. (např. med a měkký, řídký tvaroh).

O šabatu nesmíme vytvořit řídkou ani hustou směs. Řídká směs je definována jako tekutá směs, kterou lze vylít z jedné nádoby do druhé. Někdy je dovoleno vytvořit řídkou směs, pokud člověk změní způsob utvoření směsi. Musí změnit pořadí, v němž jsou hmoty spolu míseny a způsob, jakým jsou míseny (tj. např. zamíchat je prstem namísto lžící anebo potřásáním nádobou). Tyto halachot jsou velmi podrobné, člověk by se měl poradit s někým, kdo halachu dobře zná.

Nakládání zeleniny

25.  O šabatu je zakázáno nakládat zeleninu do octa či láku.

Nesmí se přidat sůl k zelenině, která se běžně nakládá. Některé druhy této zeleniny: cibule, ředkve, okurky. Avšak smí se přidat sůl k zelenině, pokud se ihned přidá také olej nebo salátová zálivka. Smí se také dát sůl na každý jednotlivý kousek zeleniny, než jej sníme.

Oddělování trumot a ma´asrot (desátků) o šabatu

26.  O šabatu je zakázáno oddělovat desátky (trumot a ma´asrot) z ovoce, zeleniny a dalších poživatin, pokud si to člověk před šabatem zvlášť nevymínil. Rovněž se o šabatu nesmí oddělit chala z těsta.

Jestliže někdo má před šabatem ve svém domě tevel (ovoce či zelenina, z nichž nebyly odděleny desátky) a nemá čas oddělit z nich trumot a ma´asrot, může před šabatem říci text pro oddělení desátků v budoucím čase. Podrobněji je to vysvětleno v kpt. 37, bod 19.

Když pak oddělí trumot a ma´asrot, měl by text odříkat znovu. Musí dát pozor, aby nepohnul s částí, kterou oddělil (truma je o trochu víc než jedna setina), protože po oddělení se to stalo mukcí. Týká se to pouze toho, co bylo ve vlastnictví člověka před šabatem.

Zákaz třídění

Co je melacha třídění

27.  Je zakázáno vybírat a odstraňovat nežádoucí složku od složky žádoucí. Uvádíme, co spadá pod zákaz třídění:

A/ Nesmí se oddělit odpad od jídla - kosti, pecky a další nepoživatelné části jídla jsou pokládány za odpad.

B/ Tvoří-li směs dva druhy věcí, nesmí se oddělit to, co člověk nechce, od toho, co chce. Zákaz platí, i když nechtěné věci jsou přijatelné k jídlu nebo k jinému využití, ale člověk je nechce v dané chvíli.

C/ Nesmí se třídit věci či poživatiny do přesně určených skupin, např. nesmí se třídit příbory na lžíce a vidličky. Nesmí se třídit ani různé druhy ovoce, oděvu nebo hraček do samostatných skupin.

Dovolený způsob třídění věcí ze směsi

28.  Jídlo či jiné věci se smí oddělit ze směsi, budou-li dodrženy tři podmínky:

A/ To, co člověk chce, musí odstranit od ostatních složek, ne naopak. Je zakázáno odddělit složky, které člověk nechce od toho, co chce, např. je zakázáno odstranit kosti z masa či ryby, když jíme maso nebo rybu. Musíme oddělit jídlo od odpadu a nežádoucí složku - odpad nechat na talíři. Obdobně nesmíme odstranit jádra a pecky z ovoce, které jíme. Stejný princip platí i pro nepoživatelné věci - člověk nesmí odstranit z hromádky šatstva oděv, který právě nepotřebuje.

B/ Oddělení se musí provést rukou, ne nástrojem určeným k oddělování, např. sítem. Lžíce nebo vidlička, použité běžným způsobem, se nepokládají za speciální nástroj k oddělování.

C/ Oddělení se smí provést, pokud oddělená složka je určena k okamžitému využití, např. jídlo se smí oddělit, jestliže se ihned sní a oděv se smí vybrat, jestliže si jej člověk hned obleče. Nesmí se vybírat něco, co se využije až někdy později toho dne.

Třídit věci je tedy dovoleno jen tehdy, dodrží-li se všechny tři podmínky:

• Žádoucí věc se oddělí od nežádoucí
• Oddělení se provede rukou
• Oddělená složka je ihned využita.

Další zákony

29.  Je zakázáno vylít vodu na poživatinu, která je smíšena s nežádoucí složkou a způsobit tím, že nežádoucí složka vyplave na hladinu nebo klesne ke dnu a tak bude možno ji snadněji odstranit. Některé halachické autority pokládají mytí ovoce za druh třídění (tj. člověk použil vodu k oddělení ovoce od špíny). Je tedy lépe umýt ovoce, které má na sobě hlínu, již před šabatem.

Pokud do jídla či nápoje spadne moucha nebo jiný nežádoucí předmět, neměli bychom odstranit pouze samotný předmět, ale spolu s ním i trochu jídla nebo nápoje.

30.  Nežádoucí předmět z tekutiny se nesmí odstranit přecezením přes sítko či kousek plátna, ale je dovoleno pomalu vylévat tekutinu z nádoby, i když máme v úmyslu nechat nežádoucí předmět v nádobě. Člověk musí dát pozor, aby přestal vylévat kapalinu, jakmile přestane vytékat proudem a začne jen kapat. Když vycházejí jen kapky, je to považováno za oddělení nežádoucí věci od žádoucí, což je zakázáno.

31.  Nesmíme loupat či louskat ovoce, zeleninu, ořechy apod. pro pozdější použití. Smí se loupat a louskat jen pro okamžité využití. Nejlépe je nepoužívat škrabku na zeleninu, protože na její použití jsou rozdílné názory.

Na melachu třídění narazíme o šabatu často - při jídle, mytí nádobí, urovnávání oděvů, hraček, knih. Je nutné prostudovat si tyto složité halachot do hloubky.

Otvírání plechovek, lahví a jiných obalů potravin

32.  Při otvírání sáčků, konzerv a obalů o šabatu si musíme dát pozor na mnoho věcí. Sáčky a konzervy by se měly otevřít tak, aby se nemohly stát nádobami. Smí se udělat otvor do konzervy či krabice, abychom dostali ven její obsah. Při otvírání sáčku o šabatu se musí sáček otevřít tak, aby už nemohl být použit jako schrána k uchovávání (a nutno dát pozor při otvírání, aby se nepřetrhla písmena na sáčku).

Mnoho halachických autorit zakazuje, aby se o šabatu otevřela nová láhev se šroubovacím uzávěrem, tj. když se od víčka láhve oddělí spodní pojistný kroužek uzávěru, neboť tím se vytvoří znovu použitelné víčko.

Balíčky, které jsou zavázány na uzly, nesmí se rozvázat (halachot zavazování a rozvazování uzlů se vysvětlují v bodu 53-55).

33.  Obaly a víka krabic, jež na sobě mají nápisy, kresby či písmena, nesmí se otevřít tak, aby se přitom roztrhlo písmo. Stejně tak se nesmí porušit ani písmena či obrázky, které vystupují z víček a obalů či jsou do nich naopak vytlačené. Někdy jsou skořápky vajec, slupky salámů, pomerančů atd. potištěny písmeny a čísly. Nutno být opatrný, aby se při odstraňování slupek písmena a čísla neporušila.

Nejlépe je otevřít plechovky, obaly pochutin a láhve před šabatem, protože otvíráním o šabatu může dojít k halachickému pochybení.

Mytí nádobí

34.  Při mytí nádobí o šabatu musíme dbát na to, aby nedošlo k mačkání a ždímání. K mytí se nesmí použít houby a hadříku, ani kovové drátěnky. O šabatu se nesmí použít pevného mýdla, ani čisticí pasty (tato halacha je probrána v bodu 37). Doporučuje se vyhledat praktické poučení, jak mýt nádobí o šabatu.

Čištění stolu a ubrusu

35.  Když se rozlije tekutina po stole, měla by se utřít látkou, na jejíž čistotě nezáleží (tj. hadrem). To je proto, aby osoba látku neždímala ve snaze vyčistit ji. Nutno velmi dbát na to, aby se neždímala utěrka při utírání nádobí.

Jestliže se rozlila voda po ubrusu, neměli bychom při utírání příliš tlačit na ubrus, abychom se vyhnuli neúmyslnému mačkání vody z ubrusu. Pokud se na ubrus vylije zabarvující tekutina, např. víno nebo džus, nutno dát pozor, aby se při utírání tekutina nerozšířila dále po ubrusu, abychom se vyhnuli melaše barvení.

Zákaz chystat o šabatu na všední den

36.  O šabatu si člověk nesmí připravovat nic, co využije až další den. Nesmí ani udělat nic, co je dovoleno dělat o šabatu, jestliže to nepotřebuje pro šabat. Proto nesmí o šabatu mýt nádobí (ani dovoleným způsobem), které již o šabatu nepoužije. Např. nesmí umýt nádobí po se´uda šlišit (třetím šabatovém jídle), protože je již o šabatu znovu nepoužije. Sklenice a šálky, jež se používají neustále, se smí během dne mýt, dokud nebude jisté, že jich už nebude o šabatu zapotřebí.

Zákaz chystat něco o šabatu na všední den vyvstane vždy, když se dává kuchyň a dům do pořádku a odklízejí se knihy, oděvy a další věci.

Použití mýdla, pasty a krémů

37.  Pevné mýdlo a mýdlová pasta se o šabatu nesmí používat, jejich použití znamená vykonat melachu mazání. O šabatu se smí používat řídké tekuté mýdlo. Mytí o šabatu je pojednáno v bodu 64.

O šabatu je zakázáno použít jakoukoliv pastu - zubní, na boty, čistící i krém na ruce.

Je zakázáno použít měkké materiály, jako je vosk či tuk, k vyplnění prohlubní. Používá-li se mast ze zdravotních důvodů, nutno se poradit s rabínem, protože o šabatu se musí aplikovat jiným způsobem než v běžné dny.

Praní a žehlení šatů, věšení prádla a čištění bot

38.  O šabatu je zakázáno prát a žehlit. Nesmí se namáčet prádlo. Platí to i pro namáčení špinavých plen.

39.  Je zakázáno odstraňovat skvrny z oděvu. Ulpí-li na něm vlhký kousek bláta nebo špíny, smíme jej odrýpnout nehtem, pokud se tím oděv neočistí dokonale, tj. stále bude patrné místo, kde bylo bláto. Látka se nesmí mnout. Je-li bláto suché, nesmí se odstranit.

40.  Nesmí se vytřásat prach z oděvu, na jehož vzhledu nám záleží. Muž by měl svůj šabatový oděv a klobouk dát na místo, kde se nezašpiní, aby nechtě nezapomněl na zákaz a oděv nečistil.

41.  Je zakázáno ždímat či vytřásat vodu z oděvu či prádla. O šabatu se nesmí věšet mokré prádlo, aby uschlo. Oděv, který o šabatu promokl, nesmí se pověsit, aby uschl, ani na místě, kde jej nikdo neuvidí.

S prádlem, které bylo mokré na začátku šabatu, nesmí se hýbat, ani když uschlo. Prádlo se považuje za mokré, jestli se ruka člověka od něj zamokří tak, že se od ní navlhčí další věc.

42.  Talit a jiné části oblečení se smí složit jen tehdy, dodrží-li se určité podmínky. Některé halachické autority skládání dovolují, pokud oděv není skládán přesně podle původních záhybů.

43.  O šabatu je zakázáno navonět oděv jakýmkoli druhem vůně, nesmí se tedy nanést parfém na šaty.

44.  Je zakázáno kartáčovat boty o šabatu. Platí to bez ohledu na to, zda se použilo či nepoužilo krému.

Používání spotřebičů

45.  O šabatu se nesmí otočit vypínačem světla, tj. vypnout, zapnout nebo snížit intenzitu. Stejně tak člověk nesmí o šabatu zapínat či vypínat elektrické spotřebiče. Zákaz se týká i spotřebičů na baterii. Zákaz zahrnuje i auta, telefony, všechny nástroje a přístroje, které fungují na plyn, naftu atd. Je rovněž zakázáno zapnout či vypnout boiler nebo ústřední topení.

Ježto převážná většina elektrospotřebičů a elektronických zařízení je používána denně, nutno být velmi opatrný, aby je člověk nechtě o šabatu nespustil. Např. nutno dbát, aby člověk neprošel dveřmi, které se automaticky otvírají. Mnoho elektropřístrojů, např. pečící trouby, je regulováno termostatem, musíme se tedy nejen vyvarovat přímého používání těchto přístrojů, ale také dát pozor, abychom se vyhnuli každé činnosti, jíž by se tyto spotřebiče mohly uvést do chodu nebo vypnout.

Je zakázáno nařídit si nebo vypnout budík či hodiny. Je zakázáno stisknout tlačítko na digitálním či analogovém elektronickém budíku (hodinách) na baterii.

46.  Člověk nesmí vyluzovat zvuky pomocí hudebních nástrojů, zvonků, chřestítek, píšťalek apod. Neměl by o šabatu ani tleskat rukama, leda by tleskal neobvyklým způsobem, např. hřbetem jedné ruky o dlaň druhé. Někteří lidé tleskají běžným způsobem.

Psaní, mazání, lepení

47.  Psát je o šabatu zakázáno. Zákaz zahrnuje i kreslení, malování, črtání, razítkování a rytí. Je zakázáno psát na jakýkoli podklad, i do písku, prachu, na zamlžené okenní sklo či do tekutiny rozlité po stole.

48.  Smazání čehokoli napsaného je o šabatu zakázáno (Podrobněji viz melachot č.32 a č.33 - psaní a mazání).

Písmena či slova na dortech a jiných pokrmech se nesmí lámat ani krájet, ať rukou nebo nástrojem (některé halachické autority zakazují i krájení obrázků na jídle). Podle Mišna berura se smí krájet písmena, která jsou ze stejného materiálu jako zbytek jídla a která buď vystupují nad povrch, nebo jsou vtlačena do něj. Chazon Iš to zakazuje. Pokud na psaná písmena ukápne vosk, tuk či podobná látka, nesmí se o šabatu odstranit.

49.  Je zakázáno lepit, tvarovat, modelovat s hlínou, plastelínou či jiným materiálem

O šabatu se nesmí fotografovat ani vyvolávat film.

Šití, stříhání, trhání

50.  Je zakázáno o šabatu šít, stahovat uvolněné niti v oděvu (např. když hrozí, že upadne knoflík), nebo párat švy. Nesmí se řezat/ stříhat papír ani jiný materiál. Zákaz se vztahuje i na trhání toaletního papíru. Otevírání sáčků a obalů viz bod 32 a 33, a dále melachot č. 19, 20, 23, 24 a č.31 (tkaní, rozdělování na niti, šití, trhání a řezání do tvaru)

51.  Papíry či jiné kusy materiálu, jež byly záměrně slepeny k sobě, se o čabatu nesmí rozlepit. Tóra zakazuje oddělování okrajů stránek knih, časopisů a novin, jež nebyly rozřezány před šabatem.

52.  Šňůrka či tkanice provlečená do límce či rukávu se nesmí těsně utáhnout, pokud je provlečena do samotného oděvu, neboť to se podobá šití. Tento typ stažení bývá často v pleteném oděvu, dětském oblečení a čepičkách. Je dovoleno stáhnout šňůrku, pokud jsou otvory, jimiž je provlečena, dost velké a mají obšitý okraj.

Zavázání a rozvázání uzlu nebo smyčky

53.  O šabatu se nesmí udělat uzel ani utáhnout uvolněný uzel. (Muži si např. musí dát pozor, aby neuvazovali uzly na svém talitu katan.) Smíme udělat smyčku nad jednoduchým uzlem (jako když si zavazujeme boty), pokud máme v úmyslu rozvázat ji téhož dne, kdy byla uvázána.

54.  Uzel, který se nesmí o šabatu uvázat, nesmí se o šabatu ani rozvázat. Pokud se tkanička na botě zasukuje, smí se rozvázat, aby se mohla bota vyzout.

55.  Jestliže se o šabatu vyvlekla tkanice nebo šňůrka z oděvu či boty, smí se znovu navléct, jsou-li dodrženy tyto podmínky:

A/ Šňůrka byla v oděvu či botě před šabatem
B/ Je snadné ji navléct (tj. otvory, jimiž je provlečena, jsou velké)
C/ Konec šňůrky se po provlečení obvykle nezauvazuje na uzel ani nepřišívá.

Nesmí se navléct tkanice či šňůrka do oděvu či bot, v nichž nikdy nebyla tkanice či šňůrka.

Vážení a měření

56.  O šabatu není dovoleno nic odměřovat. Pokud někdo o šabatu použije nádobu s vyznačenými ryskami, neměl by odměřit přesnou míru, ale naplnit nádobu o trochu víc či o trochu míň. Odměrka se smí použít pouze k přibližnému odměření. Váhy a závaží se o šabatu nesmí použít, ani když chce někdo něco zvážit jen přibližně.

O šabatu se smí odměřovat kvůli micvě. Např. člověk smí určit, zda pohár pojme revi´it pro kiduš. Smí také odměřovat při péči o nemocného, ježto snaha o uzdravení nemocného se považuje za micvu. Smí odměřovat při chystání jídla pro dítě, i když lépe je neodměřovat přesně.

Stavění, roztažení plachty na zakrytí atd.

57.  Je zakázáno zabývat se jakoukoli činností, jež nějak souvisí se stavěním. Patří sem kopání, urovnávání povrchu, lití betonu, stavění zdí, zatloukání či vytahování hřebíků, vrtání děr, osazování dveří a oken. Není dovoleno zhotovit či opravit nástroj (viz melacha č. 34 - stavění).

58.  O šabatu je zakázáno rozprostřít něco na zakrytí nebo postavit stan. Patří sem i plachty na ochranu před sluncem, deštěm, moskytiéry atd. Zákaz se týká i toho, co nekryje ohrazený prostor.

Pokud zakrytí může vytvořit stříšku a pokud bylo před šabatem roztaženo aspoň na šířku tefach, smí se o šabatu roztáhnout v celé šíři. Šířka staženého či srolovaného zakrytí se do požadovaného tefachu nezapočítává.

59.  Je zakázáno o šabatu postavit či odstranit přepážku. Tento zákaz se vztahuje i na přepážku, která je nutná z halachických důvodů, např. vytvoří se soukromý prostor. Nesmí se postavit ani trvalá přepážka, tj. taková, která je pevně uchycena nahoře a dole.

Přepážka nebo zakrytí, které se o šabatu nesmí postavit, nesmí se ani odstranit.

O šabatu se nesmí použít deštníku.

Sklápěcí střecha na dětském kočárku by se měla připevnit ke kočárku před šabatem, potom se smí o šabatu roztáhnout i složit.

60.  O šabatu člověk nesmí svěsit okna nebo dveře z rámu. Pokud okno či dveře spadly či byly odstraněny, nesmí se o šabatu znovu zavěsit. Ani okenní a dveřní kliky se nesmí namontovat či odmontovat o šabatu.

Zametání a mytí podlahy

61.  Je zakázáno o šabatu zametat hliněnou podlahu. To je kvůli tomu, že zametáním by se urovnával povrch či zaplnily prohlubně. Smí se zamést podlaha ne-hliněná, např. dlaždicová. Jestliže většina domů v okolí má podlahu hliněnou, člověk nesmí o šabatu zamést svou podlahu, ani když není hliněná. Nesmí se zametat koštětem ze slámy nebo takovým, u něhož je pravděpodobné, že se při zametání bude lámat. To platí i při použití takového koštěte k zametání dlaždicové podlahy.

O šabatu se nesmí mýt podlaha.

Osobní hygiena a léčebné prostředky

62.  O šabatu je zakázáno stříhat se, holit či vytrhávat si vlasy. Platí to, i když se vlas vytrhne rukou, bez použití nástroje.

O šabatu se nesmí stříhat nehty. Vztahuje se i na kousání nehtů. Stejně tak si člověk nesmí odstraňovat kůžičku kolem nehtů, záděry apod.

Rovněž je zakázáno použít kosmetické přípravky na pleť, rty, oči a lak na nehty.

63.  O šabatu je zakázáno rozčesávat si vlasy stejným způsobem jako v jiné dny. Dovoleno je pouze zlehka vykartáčovat vlasy měkkým kartáčem, který vlasy netrhá. Pro šabat by měl být vyhrazen zvláštní měkkký kartáč.

O šabatu se nesmí vlasy zaplétat či rozplétat. Platí to pro zaplétání rukama, i s pomocí hřebenu. Stejně tak si člověk nesmí o šabatu vlasy natáčet/ kadeřit. Smí si vlasy rozdělit rukou, ale ne hřebenem či kartáčem.

Mytí

64.  O šabatu si člověk nesmí mýt celé tělo - ani většinu těla - teplou vodou. Smí použít vodu, jež byla ohřáta před šabatem, k umytí obličeje, rukou a nohou. Pokud byla voda ohřáta o šabatu, nesmí se vůbec použít.

Ačkoliv se o šabatu smíme umýt studenou vodou, halachické autority píší, že je lépe vyhnout se tomu, aby si člověk bezděky nemačkal vodu z vlasů.

Zákaz pevného mýdla a čistící pasty o šabatu je uveden v bodu 37.

O šabatu je zakázáno plavání či koupání v moři nebo v plaveckém bazénu.

Péče o dítě

65.  Péče o dítě zahrnuje mnoho činností, např. mytí, přípravu a ohřívání jídla, jež mohou vést k porušení šabatu. Je tedy velmi důležité vědět, jak správně o šabatu pečovat o dítě. Existují knihy, jež vysvětlují příslušné halachot a poskytují praktické rady.

Používáme-li o šabatu bavlněné pleny, nutno dbát na to, aby se z nich nemačkala a nešířila tekutina.

Osoba by se měla poradit s rabínem, jak se smí otevřít a zavřít přilnavý pruh na jednorázových plenách.

Užívání léku o šabatu

66.  Halachot o užívání léků jsou velmi početné. Halacha se liší pro různé situace. Ví-li někdo předem, že bude musit o šabatu užít léky, měl by se po obdržení lékařských pokynů dotázat rabína, jak pokyny dodržovat o šabatu.

Při možnosti akutního nebezpečí života přestávají platit šabatové zákony.

Pikuach nefeš (záchrana života)

Šabatové zákony přestávají dočasně platit, aby se zachránil lidský život. To platí, i když je pochybnost, zda se osoba nachází v ohrožení života (to se nazývá safek pikuach nefeš). Je na každém, aby rozhodl tak poctivě a střízlivě, jak dokáže, zda je ve skutečném či potenciálním ohrožení života, vyžadujícím zrušení šabatových zákonů.

Jsou další situace, jež naši moudří považují za ohrožení života. Které to jsou a jak v takové situaci postupovat, o tom by se měl člověk poradit s kompetentním rabínem.

Každý by měl šabat porušit co nejméně, pokud tím nebrání záchraně života či neoddálí ji.

Nemocný, který není v ohrožení

Nemocný, jehož život není v nebezpečí života, ale který je upoután na lůžko anebo trpí bolestmi tak, že cítí slabost v celém těle (např. při migréně), je nazýván „nemocným, který není v ohrožení života“. Má dovoleno užívat lék o šabatu.

Malé dítě je halachicky pokládáno za nemocného, který není v ohrožení. Je tedy dovoleno pečovat o všechno, co vyžaduje zdraví dítěte stejně, jako bychom pečovali o nemocného, který není v nebezpečí života.

Osoba trpící menšími zdravotními obtížemi

Kdo pociťuje menší bolesti, např. bolí ho hlava nebo v krku, nesmí užívat lék.

Pokud má tak velké bolesti, že si musí lehnout, anebo cítí slabost v celém těle, je považován za „nemocného, který není v ohrožení života“.

Způsobit krvácení

Je zakázáno způsobit krvácení o šabatu. Člověk nesmí způsobit zranění, i když krev zůstane pod pokožkou a nevytéká (pohmožděnina). Stejně tak nesmí ani tlačit na ránu a způsobit, aby krvácela.

Rostliny a stromy

Lézt na strom, využít stromu

67.  O šabatu je zakázáno lézt na strom nebo stromu jakkoli využít. Např. nesmí se na strom něco dát nebo z něj něco vzít. Nesmí se lézt na žebřík, který je opřený o strom.

Člověk nesmí využít ničeho, co ze stromu vyčnívá, např. kolíku zaraženého do stromu. Avšak smí mít užitek z předmětu, který je připojen k tomu, co vyčnívá ze stromu. Např. smí něco položit do košíku nebo vzít něco z košíku, který byl před šabatem zavěšen na kolík, zaražený do stromu. O šabatu ale nesmí sundat košík z kolíku.

Před šabatem bychom neměli dávat na strom věci, jejichž používání je o šabatu dovoleno. Tím se vyhneme tomu, brát tyto věci o šabatu ze stromu a používat je.

68.  Smíme se dotknout stromu, pokud tím nezpůsobíme, že se strom pohne. Je-li strom pevný a nepohne se ani tlakem, smíme se o něj zlehka opřít. Unavený člověk se nesmí opírat o strom. To je proto, že když se někdo opře z vyčerpání, pokládá se to za využívání stromu. Nesmíme se opřít o slabý strom, který se snadno rozhýbe, když se o něj někdo opře.

Obdělávání půdy

69.  O šabatu jsou zakázány veškeré formy zahradničení a práce s půdou. Patří sem: orání, setí, zalévání, okopávání (kypření), pletí, trhání květin či ovoce, postřikování, vytrhávání nežádoucího plevele, odstraňování listí a větví, přikrývání sazenic ve školkách a všech dalších prací souvisících s půdou, rostlinami či stromy. Rovněž je zakázáno provádět tyto práce pro rostliny v květináčích.

Květináče, které stojí na zemi, se nesmí přemístit z jednoho místa na druhé. Rovněž je zakázáno vzít květináč, který nestál na zemi a postavit jej na zem.

Nejlépe je nejíst o šabatu v zahradě, když se používá voda, protože je téměř jisté, že by se trochu vody vylilo na zem.

Je dovoleno procházet se o šabatu po trávníku. Ale člověk by neměl běžet či rychle jít vysokou travou, aby nevědomky nevytrhl trávu.

70.  Ovoce, které o šabatu spadlo ze stromu, nesmí se o šabatu zvednout a jíst. Stejně tak se nesmí zvednout ani jíst žádné ovoce a zelenina, které najdeme o šabatu v zahradě, protože mohly spadnout o šabatu. Jestliže je zcela jasné, že ovoce ležící pod stromem spadlo před šabatem, smí se občas jedno zvednout a jíst. Nesmí se posbírat najednou, protože o šabatu je zakázáno sbírat ovoce (viz melacha č. 4)

O šabatu se nesmí dát květiny do vody. Rovněž se nesmí vyměňovat voda ve váze s květinami nebo přilévat do vázy.

Zákaz chytání zvířat o šabatu

Jet na zvířeti a jet ve voze

71.  O šabatu není dovoleno chytání zvířat. Zákaz se týká živočichů, kteří jsou běžně chytáni, jako ptáci či divoká zvířata, i těch, kteří se obyčejně nechytají, např. hmyz.

Není dovoleno jet o šabatu na zvířeti a není dovoleno jet ve voze, taženém zvířaty.

Zákaz práce zvířete

72.  Člověk nesmí zvíře vést či pohánět (i když to není jeho zvíře) rukou, prutem, ani zvuky, pokud by následkem toho zvíře vykonalo některou z třiceti devíti melachot, které jsou o šabatu zakázány.

Majitel zvířete musí zabezpečit, aby jeho zvíře nevykonávalo o šabatu žádnou zakázanou práci, ani když je k ní majitel nepobízí. Tato halacha je odvozena z verše „aby si odpočinul tvůj býk i osel“. (Ex 23:12).

Uvdin d´chol (všednodenní záležitosti)

„Budeš jej (šabat) slavit tak, že se vzdáš svých cest, přestaneš hovět svým zálibám a nepovedeš plané řeči.“ (Iz 58:13).

73.  Naši moudří přidali k šabatovým zákonům několik ustanovení. Jejich úmyslem bylo uchránit člověka před neúmyslným porušením toraických zákazů o šabatu a zabránit, aby se zabýval běžnými denními záležitostmi, jež by narušily duchovní i fyzický poklid, nezbytný k prožitku svatosti šabatu a k vyjádření úcty ke svatosti šabatu.

Prorok Ješajahu říká: „Jestliže kvůli šabatu upustíš od svých pochůzek, od prosazování svých zálib v Můj svatý den; nazveš-li šabat rozkoší, svatý den Hospodina přeslavný, budeš-li jej ctít tak, že se vzdáš svých cest, že přestaneš hovět svým zálibám a nepovedeš plané řeči, tu nalezneš rozkoš v Hospodinovi a já ti dovolím jezdit po návrších země.“ (Iz 58:13-14).

Naši moudří odvodili z těchto veršů tři konkrétní okruhy činností, jimž se musíme o šabatu vyhnout. Tyto okruhy jsou ještě navíc, vedle činností, zakázaných šabatovými zákony:

A/ Chodit svým obvyklým způsobem
B/ Zabývat se svým živobytím
C/ Mluvit o běžných věcech

Tyto tři věci jsou zahrnuty do kategorie „uvdin d´chol“ (běžné každodenní záležitosti), jež jsou o šabatu zakázané.

Spěch o šabatu

74.  Zákaz „chodit svým obvyklým způsobem“ vyžaduje, aby člověk o šabatu kráčel jinak než během týdne. Např. o šabatu by neměl spěchat ani dělat dlouhé kroky, jakoby pospíchal. Lidé obyčejně během týdne spěchají. Verš Iz nám říká „cti šabat tak, že se vzdáš svých cest“, ctíme tedy šabat tím, že nespěcháme. Děti, které rády běhají a poskakují, to smí dělat o šabatu. Spěchat za „svými pochůzkami“ je zakázáno, ale spěchat kvůli vykonání micvy je dovoleno, např. spěchat do synagogy nebo za studiem Tóry.

Zabývat se svým živobytím

75.  Zákaz „zabývat se svým živobytím“ znamená zákaz prodávat a kupovat o šabatu. Zákaz zahrnuje i pronajímání a půjčování, a také najímání pracovníků (i když se nemluví o mzdě).

Je také zakázáno, aby člověk šel o šabatu ke svým polím, do svého obchodu či na svůj statek, je-li zřejmé, že se jde přesvědčit, jaká práce se má udělat nebo které zboží koupit po šabatu.

Člověk nesmí jít na místo, kde se vykonávají činnosti, jež jsou o šabatu zakázané, pokud má v úmyslu dělat ihned po skončení šabatu nějakou činnost, která se o šabatu nesmí vykonávat. Stejně tak nesmí o šabatu jít do své kanceláře, aby se mohl pustit do práce hned po skončení šabatu.

76.  „Zabývat se svým živobytím“ znamená také prohlížet účty, číst odborné časopisy a obchodní reklamy, a také získávat či předávat věci druhým lidem nějakým aktem nabytí (známým jako kinjan), a to i bez placení.

O šabatu se nedávají dary, protože to se podobá obchodní transakci. Je dovoleno dát dar, který usnadní vykonání micvy, nebo zkrášlí šabat. O darech k bar micva by se měl člověk poradit s někým, kdo je znalý halachy.

77.  Zatímco „zabývat se svým živobytím“ je zakázáno, zabývat se duchovními věcmi je dovoleno. Když tedy někdo obdrží aliju o šabatu, smí slíbit, že přispěje na dobročinnost. Smí také propočítat, jakou peněžní částku si odloží na vykonání micvy.

Mluvit o činnostech, zakázaných o šabatu. Mluvit o smutných věcech

78.  Je zakázáno mluvit o činnostech, které jsou o šabatu zakázány. Např. člověk nesmí probírat své cestovní plány, nebo co hodlá koupit či napsat. I když je zakázáno o těchto věcech mluvit, je dovoleno na ně myslet.

79.  Ačkoliv člověk smí o šabatu myslet na své záležitosti, bude se více těšit ze šabatu, bude-li mít pocit, jakoby veškerou práci dokončil před šabatem. Mechilta to odvozuje z verše paraši Jitro „šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci“ (Ex 20:9). Mechilta vysvětluje: Což může člověk dokončit všechnu svou práci v šesti dnech? Verš naznačuje, že když člověk o šabatu odpočívá, měl by se cítit, jako by všechna jeho práce byla již hotová.

Je nepatřičné hovořit o smutných věech, protože to může ubrat ze šabatové atmosféry. Šabat by měl být věnován toraickému studiu, plané řeči by se měly omezit na minimum. Ti, kdo jsou přes týden zaneprázdněni vyděláváním živobytí, by se měli o šabatu obzvlášť věnovat studiu Tóry a duchovnímu povznesení.

Námaha o šabatu

80.  Zákaz uvdin d´chol zahrnuje i vynakládání námahy o šabatu, i když jde o činnost, která není zahrnuta v třiceti devíti melachot . Např. člověk nesmí nést těžké břemeno, nebo sbírat ovoce do košíku, je-li ovoce roztroušeno po zahradě.

(Spadané ovoce, roztroušené po zahradě, se nesmí sbírat do košíku či nádoby. Ale smí se občas jedno zvednout a sníst, bez umístění do košíku. Pokud všechno ovoce spadlo na jedno místo, smí se posbírat a dát do košíku. Jestliže se ovoce válelo v hlíně, smí se jen občas jedno zvednout a hned jíst (viz také bod 70).

Zákaz říci o šabatu nežidovi, aby vykonal melachu

81.  Je zakázáno říci nežidovi, aby vykonal melachu pro Žida o šabatu. Rovněž je zakázáno dát nežidovi pokyny k vykonání práce po šabatu. Žid také nesmí říci nežidovi před šabatem, aby udělal melachu pro něj o šabatu.

Halachot o tom, jak smí Žid požádat nežida, aby pro něho vykonal o šabatu něco, co Žid o šabatu nesmí udělat, jsou velmi složité. Je možno požádat nežida o pomoc určitým způsobem. Člověk by se měl poradit s někým, kdo je dobře obeznalý v halaše.

Zákony eruvin (spojování různých šabatových kategorií prostoru)

82.  Zákony eruvin jsou velmi podrobné a složité. Tyto halachot se zabývají čtyřmi kategoriemi halachického prostoru, zákazem přenášení předmětů z jedné kategorie do druhé, zákazem nošení věcí ve veřejném prostoru více než čtyři amot. Čtyři kategorie prostoru jsou:

A/ Rešut ha-rabim - veřejná cesta
B/ Rešut ha-jachid - soukromý prostor
C/ Karmelit - prostor, který nelze označit za rešut ha-rabim ani za rešut ha-jachid
D/ Mekom petur - vyjmutý prostor

Ježto zákony eruvin mají mnoho podrobností, jsou tu uvedeny jen povšechně. Doporučuje se, aby si každý prostudoval tyto zákony do hloubky a když bude na pochybách, poradil se s rabínem.

Rešut ha-rabim (veřejná cesta)

83.  Rešut ha-rabim jsou cesty, které jsou široké nejméně šestnáct amot a nejsou kryty střechou. Do této kategorie patří meziměstské komunikace, které jsou široké šestnáct amot. Součástí rešut ha-rabim jsou také výstupky či prohlubně, jež mají méně než tři tefachim na výšku či do hloubky. Některé halachické autority zastávají názor, že za veřejnou cestu lze považovat jen takovou, kudy projde 600.000 lidí denně.

Rešut ha-jachid (soukromý prostor)

84.  Rešut ha-jachid je prostor, který měří nejméně čtyři krát čtyři tefachim a který je ohrazen přepážkou nejméně deset tefachim vysokou. Za rešut ha-jachid lze považovat každý prostor, který je o deset tefachim výš nebo níž než okolí (např. jáma nebo vyvýšenina) a jehož plocha je nejméně čtyři krát čtyři tefachim. Také každý předmět (např.skříň s policemi, bedna, vůz, auto), který stojí v rešut ha-rabim a je nejméně deset tefachim vysoký, považuje se za rešut ha-jachid. O šabatu se nesmí žádné předměty přemisťovat z rešut ha-jachid do rešut ha-rabim.

Karmelit

85.  Karmelit je prostor, jehož rozměry jsou nejméně čtyři krát čtyři tefachim a který je obklopen přepážkou mezi třemi až devíti tefachim do výšky či do hloubky. Za karmelit se pokládá každý prostor, který je o tři až devět tefachim výš nebo níž než okolní veřejný prostor. Za karmelit se považují také prostory, jež nelze označit za rešut ha-rabim ani za rešut ha-jachid, např. pole, moře, poušť, řeka a další otevřená místa.

Mekom petur (vyjmutý prostor)

86.  Mekom petur je prostor, který je uvnitř rešut ha-rabim a jehož plocha je méně než čtyři krát čtyři tefachim a je nejméně tři tefachim výš než okolí.

Jsou různé halachické názory, zda se pravidla mekom petur vztahují i na prostor týchž rozměrů, nacházející se v karmelitu.

Podle Chazon Iš je tefach 9,6 cm, podle rav Chaima Na´eh je to 8 cm. Jeden ama (loket) rovná se šest tefachim, podle Chazon Iš je tedy ama 57,6 cm, podle rav Chaima Na´eh je ama 48 cm.

Zákaz přenášení z jedné kategorie prostoru do druhé

86.  O šabatu člověk nesmí přemístit žádný předmět z jedné kategorie prostoru do druhé. Platí to pro rešut ha-rabim, rešut ha jachid i karmelit a platí to, ať je předmět nesen v ruce, v kapse nebo jinak. Patří sem i házení předmětu, předávání, táhnutí nebo tlačení předmětu. Za přenášení předmětů se nepovažují oděv a šperky, které máme na sobě. Halacha se vztahuje i na věci, které nejsou mukce (mukce jsou věci, s nimiž je o šabatu zakázáno pohnout). S předměty, které jsou mukce, se nesmí pohnout ani uvnitř daného prostoru.

Smí se přenášet předměty z mekom petur do rešut ha-rabim či do rešut ha-jachid a naopak. Člověk nesmí přenášet předměty z rešut ha-jachid do rešut ha-rabim přes mekom petur, i když předmět nechá v mekom petur, než jej přenese do jiného prostoru.

Nést čtyři amot v rešut ha-rabim a v karmelitu

V rešut ha-rabim a v karmelitu se nesmí nést předměty dál než čtyři amot, a to ani když nejsou přenášeny do jiné kategorie prostoru.

Eruv chacerot

87.  Zákony eruvin (propojování prostorů) vysvětlují, jak lze pomocí eruv chacerot (propojení dvorů) nebo šituf mevo´ot (spojování průchodů) spojit prostory v prostor jediný a umožnit tak přenášení předmětů. Tyto halachot jsou mimořádně komplikované, eruvin by měli dělat pouze znalci halachot.

V městech, kde je eruv ustaven, mění se halachicky celé místo v jednu kategorii prostoru. Eruv se ustaví tak, že se vytvoří „tvar vchodu“, tj. dva sloupky se spojí nahoře trámkem nebo provázkem, to se považuje za přepážku. Kolem daného centra se vytvoří síť takových vchodů. Dále je v domácnosti jednoho z obyvatel centra uchováván chléb, nabytý v zastoupení všech obyvatel daného místa. Ustavením eruvu chacerot jsou obyvatelé daného místa považováni za majitele celého města, a přenášení předmětů uvnitř města je tedy dovoleno. Jak již bylo zmíněno, halachot eruvin jsou mimořádně složité a člověk by tedy měl spoléhat pouze na eruv, který byl ustaven a zkontrolován odborníkem na halachot eruvin.

Šperky

88.  Přecházíme-li z jedné kategorie prostoru do jiné nebo jdeme-li čtyři amot v rešut ha-rabim, smíme mít na sobě šperky. Musí však být dodrženy následující podmínky: člověk nesmí nést šperky v ruce nebo v kapse, ale mít je na sobě stejně, jako je mívá v jiné dny týdne, tj. na těle nebo připevněny k oděvu. Žena by neměla nosit šperky, pokud by je sundávala, aby je ukázala druhým. Rovněž by člověk neměl nosit šperky, které by mohly spadnout (např. když se rozepne spona). To je kvůli tomu, že člověk by mohl šperk, který upadl, zvednout a nést jej v ruce. Z těchto důvodů se určité druhy šperků nesmí nosit, přecházíme-li o šabatu z jedné kategorie prostoru do druhé. Tyto halachot by si měl člověk nechat vysvětlit od znalce.

Techum šabat (šabatová hranice)

89.  Techum šabat je další ze šabatových zákazů. O šabatu nesmí člověk vyjít z města či obydlené oblasti dál, než dva tisíce amot. Platí to bez ohledu na to, zda člověk nese věci či nenese.

Smí se vytvořit eruv tchumim (propojení hranic), které umožní osobě jít dál než dva tisíce amot jedním směrem. Eruv tchumim má mnoho dalších detailů, a proto by jej člověk neměl dělat bez porady se znalcem těchto halachot.

Zákaz mukce (předmětů, které se o šabatu nesmí vzít do ruky)

90.  Výraz mukce znamená „odložit stranou“. S předměty, které jsou považovány za mukce, se o šabatu nesmí hýbat.

Hlavní kategorie mukce:

A/ Keli šel-melachto l´isur - nástroj, obvykle používaný k činnosti, která je o šabatu zakázaná.

B/ Mukce me-chamas chesron kis - něco cenného, co se obvykle používá k práci, která je o šabatu zakázaná a majiteli záleží na tom, aby se věci neužívalo k žádnému jinému účelu.

C/ Mukce me-chamas gufo - to, co není k jídlu (pro lidi ani pro zvířata) a co nemá o šabatu žádný specifický účel (např. oblázky, prach).

D/ Basis l´davar ha-asur - něco, co svou povahou není mukce, ale má na sobě věc, která je mukce.

Rambam píše:

Naši moudří zakázali o šabatu hýbat s určitými věcmi tak, jak se jimi hýbe přes týden. Proč stanovili tento zákaz? Dedukovali: jestliže proroci přikázali, že chůze člověka má být o šabatu jiná než během týdne a jeho hovor má být o šabatu jiný než v běžné dny, pak jistě i věci, jež člověk o šabatu používá, by měly být jiné než ty, jež používá celý týden. Šabat by neměl být běžný den týdne, kdy člověk zvedá věci a vnáší dovnitř domu nebo vně atd. Ježto není činný doma, mohl by se zabývat sám sebou, místo odpočívat. Tím by zrušil celý účel šabatu, o němž je v Tóře psáno „abys odpočíval“. (Hilchot šabat 24:12)

Rambam pak vyjmenovává další důvody pro zákaz mukce.

Keli še-melachto l´isur

91.  Keli še-melachto l´isur je předmět, který se používá při práci, která je o šabatu zakázána. Patří sem: psací náčiní, zápalky, nástroje ke stavění - např. kladivo, pilka, hřebíky; kuchyňské potřeby jako síto, struhadlo a prázdné nádoby, které se obvykle používají k uchovávání jídla a jejich pokličky.

92.  S keli še-melachto l´isur se o šabatu nesmí hýbat. Jedinou výjimkou je, když předmět potřebujeme k tomu, co je o šabatu dovoleno, nebo když potřebujeme místo, které předmět zabírá. Příkladem keli še-melachto l´isur, s nímž se může hýbat za dovoleným účelem, je kladivo, jehož lze užít k louskání ořechů. Pokud však máme louskáček nebo jakýkoli vhodný nástroj, který není mukce, měli bychom použít ten místo kladiva. Příkladem keli šel-melachto l´isur, s nímž lze o šabatu pohnout, pokud je zapotřebí místo, na němž leží, je kladivo ležící na stole, kde chce člověk jíst, nebo ležící na židli, na níž chce sedět. V této situaci se smí dát keli šel-melachto l´isur na jiné místo.

S předměty - mukcemi ostatníích kategorií se nesmí pohnout, ani když je to k účelu, který je o šabatu dovolen, ani když potřebujeme místo, jež zabírají.

Mukce me-chamas chesron kis

93.  Mukce me-chamas chesron kis je něco cenného, co se obvykle používá k činnosti, která je o šabatu zakázaná a majiteli velmi záleží na tom, aby se nepoužívala k žádnému jinému účelu, protože by se mohla poškodit. Do této kategorie patří např. psací stroj, svícen, kamera, cenné papíry. Patří sem také zboží, které majitel neužívá proto, že je chce prodat.

Mukce me-chamas gufo

94.  Mukce me-chamas gufo je něco, co není nádoba ani jídlo, např. kameny, písek, pecky, mince, odznaky, žetony. Do této kategorie patří i věci, které nejsou poživatelné za syrova, např. mouka, nevařené luštěniny, syrové brambory. Patří sem rovněž jídla, jejichž požívání je o šabatu zakázáno Tórou.

Basis l´davar ha-asur (základna pro mukci, opěrný bod mukce)

95.  Basis l´davar ha-asur je předmět, na který nebo do kterého majitel či jiná osoba s vědomím majitele položili před šabatem věc - mukci. Pokud věc - mukce zůstala i po začátku šabatu stále ležet na - nebo v - tomto předmětu (který sám o sobě mukce není), stane se i z tohoto předmětu mukce na celý šabat a nesmí se s ním pohnout, ani když se z něj věc - mukce během šabatu odstraní nebo spadne. Např. zásuvka stolu, v níž jsou peníze nebo (pracovní) nářadí, je základnou pro mukce, a nesmí se proto otvírat.

Halacha je odlišná, pokud po začátku šabatu leží na předmětu či v něm jak věc, která je mukcí, tak věc, která není mukcí. Jestliže je pro majitele důležitější věc, která není mukcí (např. proto, že ji o šabatu potřebuje) a věc, která je mukcí nelze setřást, je dovoleno se „základnou“ hýbat.

Halachot mukce jsou početné a složité. Ježto se s nimi často setkáváme, je dobré prostudovat důkladně a do hloubky tyto halachot i jejich praktické aplikace.

Kdy je dovoleno pohnout věcmi - mukcemi

96.  Střepy a rozbité sklenice, které mohou způsobit zranění, se smí odstranit. Podobně také zůstanou-li po jídle na stole kosti nebo slupky a někdo pokládá za odpudivé, aby tam zůstaly do konce šabatu, smí je odstranit.

Dovolený způsob, jak pohnout s mukcí

97.  Odfouknout: Člověk smí s věcí, která je mukce pohnout tak, že na ni foukne, např. sfoukne ze stolu bankovky.

Pohnout s ní nepřímo: S mukcí smíme pohnout tak, že ji posuneme pomocí jiného předmětu. Tento způsob se halachicky nazývá „tiltul min ha-cad“. Tohoto způsobu smí člověk použít jen tehdy, jestliže není jeho úmyslem pohnout s věcí, která je mukce. Např. smíme vzít oděv, který není mukce, i když se přitom pohne také oděvem, který je mukce. Smíme si také vzít knihu, i když přitom pohneme mincemi, které jsou u ní.

Je zakázáno pohnout s věcí, která je mukce ani nepřímým způsobem, pokud jeho záměrem bylo právě pohnout s ní.

Pohnout s mukcí pomocí svého těla: Podle Mišna berura smíme s věcí, která je mukce pohnout jinou částí svého těla než rukou, např. odkopnout ji nohou atd.

Chazon Iš však zakazuje pohnout takto s mukcí.

< Předchozí		Další >