Kapitoly této části se zabývají zákony, které se týkají požehnání - před jídlem, nad některými požitky, před vykonáním micvot a při zvláštních příležitostech.

Účelem těchto požehnání je chválit B-ha, že stvořil  tato různá potěšení a že nám přikázal vykonávat micvot.

Vyjádřit vděčnost svému Tvůrci

Požehnání je jeden ze způsobů, jak uznat, že celý svět a všechno, co je v něm, jsou dary z nebes. Je to náš způsob poděkování. A říkáme-li požehnání s náležitou kavanou (koncentrací), prohlubujeme v sobě vědomí B-ží laskavosti a dobroty, kterou B-h projevuje všem svým tvorům.

„Jenž ve své dobrotě neustále obnovuje každý den dílo Stvoření,“ říká se v siduru. Šťáva broskve, vůně čerstvě posečené trávy, bledý přísvit nadcházejícího rána, zvuk šofaru protínající napjatou atmosféru Roš Hašana, narození dítěte - všechno jsou dary od B-ha. Je na nás, abychom pochopili Jeho dobrotu a laskavost k nám.

Požehnání nám pomáhají poznat zázraky Stvoření, povznést se z běžné denní rutiny k životu, který má hloubku a smysl. Když chválíme B-ha „še-ha-kol nihja bidvaro“ (skrze Jeho slovo vše povstalo) a říkáme kterékoli požehnání, uvědomujeme si, že vše, na čem utkví naše oči a každou radost, kterou prožíváme, jsme dostali darem od B-ha.