1.   Ma´ariv se říká večer. Mnoho zákonů k ma´arivu bylo uvedeno a vyloženo podrobně v kpt. 7, uvádíme je tedy zde jen ve stručnosti.

Pokud je voda dostupná, člověk by měl před modlitbou vykonat netilat jadajim, i když má ruce čisté. Nad tímto umytím rukou se neříká požehnání.

Jestliže si někdo umyl ruce před minchou a úzkostlivě dbal, aby si je neznečistil (tj. nedotkl se  žádné části těla, která obvykle je zakryta atd.), nemusí si před ma´arivem znovu mýt ruce. Podrobněji viz kpt.8, bod 2.

Jednotlivé části ma´arivu

2.  Úvodní verše: V běžné dny začíná ma´ariv V´hu rachum j´chaper avon (On je slitovný, zprošťuje nepravostí).

Midraš Tanchuma vypráví, že dokud stál v Jeruzalémě Chrám, nikdo ve městě neprožil noc obtížen hříchem. Ranní oběť tamid smiřovala za hříchy spáchané předešlou noc, odpolední tamid smiřovala za hříchy spáchané během dne. Proto naši moudří stanovili, že součástí ma´arivu má být prosba, aby nám byly odpuštěny hříchy.

Některé obce říkají Ž 134 (Šir ha-maalot hine barchu). V některých sidurech je tento žalm uveden.

Barchu: v běžných dnech, o šabatu a jom tov, když se ma´ariv říká v minjanu, vyvolá ten, kdo vede bohoslužbu Barchu et Hašem ha-mevorach a shromáždění odpoví Baruch Hašem ha-mevorach l´olam va-ed.

3.  Po Barchu se nesmí hovořit až do skončení Šmone esre. Podrobněji o tom, kdy se smí přerušit modlitba, aby  člověk odpověděl Amen, Jehe šme raba a Barchu viz  kpt. 7, bod 29. Halachot, kdy se smí udělat přerušení mezi oddíly a uprostřed oddílu Šma a jeho požehnání, jsou stejné jako pro šacharit.

4.  Kriat Šma a jeho požehnání: Při ma´arivu se před kriat Šma říkají dvě požehnání. První končí slovy ha-ma´ariv aravim (Jenž halí v soumrak večery), druhé slovy ohev amo jisrael (Jenž miluje svůj lid Izrael).

5.  Odříkáním Šma při ma´arivu člověk splní micvu z Tóry. Je to odvozeno z verše Dt 6:7 „budete o nich rozmlouvat…když budeš uléhat nebo vstávat“.

Při ma´arivu říkáme všechny tři oddíly Šma: Šma jisrael (Dt 6:4-9), V´haja im šamo´a (Dt 11:13-21) a Parašat cicit (Nu 15: 37-41). Kriat Šma bychom měli číst velmi pečlivě, vyslovovat správně každou slabiku i každou hlásku. Zejména nutno se soustředit, když říkáme první  dva verše. Pokud někdo neříká úvodní verše s náležitou kavanou, nesplní povinnost říkat Šma. Podrobněji o zákonech kriat Šma a kontemplaci verše Šma jisrael viz kpt. 7, body 18-19.

Šma lze při ma´arivu říkat vsedě nebo vstoje, ale pokud někdo předtím stál, nesmí si na Šma sednout.

6.  Dvě požehnání po kriat Šma: první končí slovy ga´al israel (Vykupiteli Izraele), druhé slovy šomer amo jisrael la´ad (Jenž chrání věrně svůj lid Izrael).

Některé obce mimo Izrael připojují po druhém požehnání oddíl sestávající z různých veršů (Baruch Hašem l´olam amen v´amen atd.) a požehnání Jir´u enejnu. Tento oddíl je uváděn v některých sidurech.

Říká-li se ma´ariv v minjanu, říká se před Šmone esre poloviční kadiš.

7.  Šmone esre: Tato modlitba byla zevrubně probrána v kpt. 7. Při ma´arivu není chazanovo opakování Šmone esre a neříká se ani tachanun.

8.  Alejnu l´šabeach: Tato modlitba zakončuje ma´ariv. Některé obce říkají před Alejnu Šir la-ma´alot (Ž 121).

Čas pro večerní kriat Šma

9.  Nejlepší čas pro večerní Šma je cet ha-kochavim, když se na obloze objeví tři malé hvězdičky (velké hvězdy lze vidět před cet ha-kochavim).

10.  Šma se smí říkat až do chacot, to je polovina mezi západem a východem slunce. Kdo se zmýlí a říká ma´ariv po chacot, ale ještě před úsvitem, přesto splnil micvu. Časy cet ha-kochavim, chacot i úsvitu pro celý rok jsou uvedeny v halachických tabulkách.

11.  Člověk nesmí zasednout k jídlu nebo usnout půl hodiny před cet ha-kochavim až  do doby, kdy odříká Šma. To je kvůli tomu, že kdyby jídlo nebo spánek trvaly déle, než měl v úmyslu, promeškal by čas předepsaný pro Šma. Ale smí sníst malé občerstvení z ovoce, anebo méně než k´bejca chleba (tabulka měr je na konci kpt. 15).

Pokud si s někým domluví, aby mu připomněl, že se má modlit ma´ariv, smí jíst i větší jídlo. Nesmí však před ma´arivem spát, ani když má v úmyslu si jen krátce zdřímnout.

Kdy se smí říkat večerní Šmone esre, viz kpt 8, bod 5.

12.  Je micva stanovit si  čas pro večerní studium Tóry. Naši moudří chválí toho, kdo to dodržuje. Talmud uvádí:

Kdo studuje Tóru v noci, na toho B-h milostivě shlíží ve dne, neboť je řečeno „Kéž ve dne přikáže Hospodin milosrdenství Svému a v noci své písni být se mnou“ (Ž 42:9). Člověk  by se tedy měl maximálně snažit, aby  studoval i večer. Měl by být  obzvlášť opatrný, aby nepromeškal čas, který si vymezil pro studium Tóry. Kdo promeškal svůj pravidelný  ranní čas nebo zanedbal  studium během dne, měl by nahradit ztracený čas večer (v noci).

Kriat Šma al ha-mita

13.  Než jdeme spát, odříkáme požehnání Ha-mapil chevlej šena (Jenž přináší spánek mým očím) a aspoň první oddíl Šma. Nejlépe je říci všechny tři oddíly kriat Šma, protože tvoří celkem 248 slov, což odpovídá 248 částem lidského těla. Rovněž se říkají různé prosby a verše, jimiž prosíme B-ha, aby nad námi bděl, zatímco budeme spát. Celý text je uveden v siduru.

14.  Šma a Ha-mapil se říkají těsně před ulehnutím. Je to proto, aby po těchto modlitbách už člověk nic neříkal a nedělal. Když někdo přečetl pouze Šma, smí mluvit, pokud je to nutné a smí se napít, má-li žízeň. V tom případě by pak měl zopakovat první část Šma. Jestliže však už odříkal Ha-mapil, musí  jít spát hned.

Obává-li se někdo, že by mohl při Šma usnout, měl by nejdříve odříkat Ha-mapil, jinak se říká jako první Šma a Ha-mapil těsně před ulehnutím.

Nejlépe je říkat kriat Šma al ha-mita vsedě nebo vstoje (před ulehnutím).

Muž má zakázáno spát na zádech či na břiše, muži by se měli naučit spát na boku.

15.  Naše svaté knihy doporučují, aby člověk před spaním přemýšlel o tom, co dělal ve dne. Pokud si uvědomí, že se dopustil hříchu, měl by jej vyznat a pevně si umínit už jej neopakovat. Obzvlášť by se měl zaměřit na hříchy, jichž se lidé dopouští často, např. la-šon ha-ra  a bitul Tora (zanedbání toraického studia).

Je také správné, aby člověk odpustil tomu, kdo ho ten den urazil nebo mu uškodil. V siduru jsou formulována prohlášení k tomu účelu, před kriat Šma al ha-mita. Talmud uvádí, že ten, kdo odpouští lidem, kteří mu ublížili, bude odměněn dlouhým životem.