1. Pravidla, týkající se  přerušení  při kriat Šma a jeho tří průvodních požehnání- tj. „Jocer or -Jenž tvoří světla“, „Ahava raba -Nesmírnou láskou“, „Emet ve jaciv -Pravdivé a stálé“-  jsou mnohem přísnějšíí než ta, jež platí pro Pesukej dezimra. (Podobná pravidla platí i pro čtení Šma a jeho požehnání  při maarivu.) Celý tento sled modliteb je rozdělen  na úseky. Předěly se nacházejí  mezi závěrem prvního požehnání (slovy jocer ha meorot) a začátkem  Ahava raba; mezi závěrem druhého požehnání (slovy ha bocher beamo jisrael be ahava) a Šma  Jisrael /1/ ;  ve Šma pak mezi slovy uvišarecha a Ve haja im šamoa; mezi slovy al haarec a Vajomer /2/.

2. V těchto předělech je dovoleno odpovědět Amen na každé požehnání, jež člověk slyší. /3/ Samozřejmě smí odpovědět na kedušu, kadiš a barchu. Avšak neměl by říkat Baruch hu u baruch šemo. Stejně tak slyší-li , že shromáždění odříkává Šma, neměl by říkat verš Šma Jisrael s nimi, ale přizpůsobit hlas při vlastní modlitbě tak, aby se připodobnil sborovému odříkávání Šma, aby to vypadalo, že člověk odříkává společně s nimi.

3. Při čtení jednotlivých úseků (tedy mimo uvedené předěly) by člověk neměl odpovídat Amen, vyjma na požehnání „Hael ha kadoš - Svatý B-h“ a „Šomea tefila - Jenž vyslyší modlitby“, po kadiši se smí odpovědět „Amen jehe šme raba mevorach leolam ulealmej almaja /4/ - Amen, budiž Jeho vznešené jméno požehnáno na věky věků“ a smí také říci Amen, když chazan řekne Daamiran bealma veimru amen. Není však dovoleno odpovídat další Amen v kadiši, protože to nejsou základní části kadiše. Když člověk slyší odříkávat kdušu, měl by mlčky naslouchat chazanovi a říci společně se shromážděním „Kadoš kadoš kadoš adonaj cevaot melo kol haarec kevodo - Svatý, Svatý, Svatý je Hospodin zástupů , celý svět je plný Jeho slávy“. Pak by měl opět mlčet a říci společně se všemi „Baruch kevod adonaj mimkomo - Chválena budiž sláva Hospodina na každém místě“. Není dovoleno pokračovat dál, neboť zbytek, včetně „Jimloch - Bude kralovat“ /5/, není základní částí keduši. Ten, kdo slyší chazana či vyvolaného k Tóře odříkávat barchu, měl by odpovědět Baruch adonaj leolam vaed. Rovněž ten, kdo vyslechne požehnání vyvolaného k Tóře, musí odpovědět Amen. Slyší-li člověk , že shromáždění odříkává „Modim - Děkujeme Tobě“, měl by se uklonit a říci pouze Modim anachnu lach a dál nepokračovat. Některé autority tvrdí, že se smí přerušit kvůli tomu, aby se vyslovilo požehnání po zvuku hromu „Šekocho u gevurato male olam - Jehož síla a moc naplňuje svět“. Jiní tento názor odmítají. /6/

4. Uvedená přerušení smíme udělat během čtení jednotlivých úseků. V požehnáních bychom se měli snažit udělat přerušení na konci ucelené fráze; ve Šma na konci verše. Není-li to možné, smíme přerušit i uprostřed verše a pak celý verš zopakovat od začátku.

5. Nesmíme přerušit verše Šma Jisrael a Baruch šem kevod malchuto leolam vaed. V těchto verších je za všech okolností zakázáno udělat přerušení. Nesměli bychom odpovědět ani králi /7/. Rovněž nesmíme nikdy udělat přerušení mezi „Ani adonaj elokejchem - Já jsem Hospodin, váš B-h“ a „Emet ve jaciv - pravdivé a stálé“, neboť je psáno (Jr 10:10): „Avšak Hospodin je B-h pravý“; nesmí tedy být předěl mezi slovem „elokejchem - váš B-h“ a „emet – pravdivé“. Nejlépe je udělat předěl až za slovem „vejaciv - a stálé“, poněvadž vejaciv souvisí se slovem „pravdivé“. (V talmudických dobách se pohlíželo mírně na to, když někdo přerušil kvůli tomu, aby odpověděl na pozdrav souseda, dnes se to nepovažuje za správné. Není tedy dovoleno udělat kvůli tomu přerušení ani mezi jednotlivými úseky modlitby.)

----

POZNÁMKY k 16. kpt.

1 - Jocer or a Ahava raba jsou označována za průvodní požehnání Šma, proto některé autority zakazují přerušení mezi závěrem požehnání (habocher beamo jisrael be ahava) a Šma jisrael, stejně jako je zakázáno přerušení mezi požehnáním nad micvou a vykonáním micvy.

2 - Nesmí se přerušit mezi závěrem Vajomer a začátkem následujícího požehnání Emet ve jaciv. Je to proto, aby fráze Adonaj elokejchem emet (Hospodin váš B-h je pravda) splynula v jeden celek.

3 - CHA a ŠA HR (66:5) zakazují říci Amen po kterémkoli požehnání, s výjimkou Ha el ha kadoš šomea tefila, tj.požehnání , které říká ten, kdo je vyvolán k Tóře a požehnání, které právě člověk říká - tj. ten, kdo dořekl jocer hameorot, smí říci Amen, slyší-li, že osoba vedle něj právě dokončila totéž požehnání.

4 - MA (66:6) a ŠA HR(tamtéž) radí ,aby se připojilo slovo Jitbarech.

5 - Rabi Šneur Zalman z Ljadi dovoluje v pesokim k svému siduru, aby se říkalo také Jimloch.

6 - ŠA HR(66:4) dovoluje, aby člověk řekl požehnání i během čtení jednotlivých úseků. MB však uvádí přísnější názor, který dovoluje říkat požehnání pouze mezi jednotlivými úseky, ne během nich.

7 - Poněvadž vyslovením těch veršů člověk přijímá „jho B-žího království“. ŠA HR (66:2) a pozdější autority dovolují, aby člověk přerušil pronášení těchto veršů pouze tehdy, když se domnívá, že je v nebezpečí života.