1.  Je psáno (Mi 6:8): „Abys pokorně chodil se svým B-hem“. Žid by se tedy měl vždy chovat skromně a cudně. Když si obléká nebo svléká košili či jiné spodní prádlo, neměl by ukazovat své tělo odhalené, ale měl by prádlo oblékat či svlékat v posteli přikrytý. Neměl by říkat. „Jsem úplně sám, ve svém pokoji, potmě, kdo mě může vidět?“, neboť Svatý, budiž požehnán, svou slávou naplňuje celý svět a tma je jako světlo pro Něj. Cudností a studem projevujeme svou pokoru před Ním, budiž požehnáno Jeho jméno.

2.  Nesmíme se řídit mravy pohanů a modlářů, ani chtít se jim podobat oděvem, účesem apod. Je psáno (Lv 20:23): „Nechoďte v ustanoveních národu...“ a  znovu  v Lv (18:3): „v ustanoveních jejich nechoďte“, a také v Dt (12:30): „Vystříhej se, abys neuvázl v osidle, jda za nimi!“. Nesmíme se oblékat  způsobem, který je pro ně symbolem honosnosti, do šatu, jejž nosí knížata. /1/ V Talmudu (Sanhedrin 74a) se říká, že Žid se nemá  podobat pohanům a modlářům ani způsobem zavazování  tkaniček u bot, a zasvazují-li si oni boty tak a Židé jinak, nebo nosí-li oni červené tkaničky a Židé černé (černá symbolizuje pokoru, skromnost, uměřenost), nesmí Žid změnit ani uzel či barvu tkaniček, aby je nenapodoboval. Z tohoto talmudického příkladu si každý může odvodit, jak se chovat, aby to odpovídalo okolnostem i jeho postavení. Žid nemá svým oděvem projevovat okázalost a vypínavost, ale skromnost a uměřenost. Sifra nás učí:

„Nesmíme říkat - Oni se oblékají do purpuru, obleču si tedy purpur, oni chodí ve zbroji, tedy i já vyjdu ve zbroji - to je projev pýchy a okázalosti, vlastností Židů je skromnost, pokora, uměřenost, nikoli nadutost. Žid by se měl vyvarovat všech jejich zvyků, připomínajícím nějak modlářství. Neměl by se vyholovat /2/ ani naopak nosit dlouhé vlasy podle jejich módy. Měl by se od nich lišit oblečením, způsobem mluvy, veškerým konáním, tak jako se liší věděním a vírou. Jak je řečeno v Lv (20:26):  „Oddělil jsem vás od jiných národů“.

3.  Neměli bychom nosit  oblečení nákladné, protože to vede k pýše, ani příliš levné a ošumělé, abychom nebyli druhým k smíchu. Měli bychom se oblékat čistě a do šatů průměrné ceny. Talmud (Šabat 129a) říká: „Člověk by měl prodat třeba trám ze svého krovu, aby si mohl koupit boty“.

4.  Tóra klade větší důraz na pravou ruku, která provádí  určité B-ží příkazy, např. při oběti kněz namáčí prst pravé ruky do krve a sedmkrát jí stříkne na oltář (Lv 4:6, Zeb.24a-b), palec pravé ruky a pravé nohy Aharona a jeho synů při  posvěcení Chrámu (Lv 8:23-24), při obřadu chalica. Při oblékání dáváme tedy přednost pravé ruce či noze. Při svlékání a zouvání  však začínáme  vždy levou. Při zavazování (tkaniček a pod.) začneme levou, protože na levou ruku se váže tefilin. Máme-li tedy boty s tkaničkami, obujeme botu nejdřív na pravou nohu bez zavázání, pak na levou, zavážeme její tkaničku a potom  teprve zavážeme tkaničku pravé boty..Podobně  budeme postupovat  u jiných částí oděvu. /3/

5.  Dbáme na to, abychom  si neoblékali dva kusy oděvu současně, může to způsobit obtíže paměti.

6.  Muž by neměl ujít víc než 4 lokty ani říci jediné svaté slovo s nepokrytou hlavou. I malé děti by se měly vést k tomu, chodit s hlavou pokrytou, aby v sobě vypěstovaly bázeň před B-hem. Talmud (Šab. 156b) uvádí o rb. Nachmanu bar Jicchak: „Astrolog řekl matce rabiho Nachmana bar Jicchak - Tvému synovi je určeno, že se stane zlodějem. - Matka nedovolila, aby synek chodil prostovlasý; říkala mu - Pokryj si hlavu, abys měl bázeň před  B-hem.“

7.  Je zakázáno chodit nadutě vzpřímený, s nataženým krkem, jak je psáno v Iz (3:16): „ ... a chodí s vytaženým krkem“.Avšak člověk nemá chodit ani s hlavou skloněnou; měl by držet hlavu tak, aby mohl vidět, kdo je před ním i sledovat své kroky. Ze způsobu chůze můžeme uhodnout, zda  člověk je inteligentní a moudrý, nebo hlupák a neotesanec. Šlomo (Šalomoun) praví ve své moudrosti (Kaz. 10:3): „Blázen cestou jde, rozum mu chybí, a říká každému, že je blázen“

8.  Muž by neměl chodit uprostřed mezi dvěma  ženami. Podobně by neměl jít mezi dvěma psy či dvěma prasaty; dva lidé by neměli nechat jít mezi sebou psa či prase.

----

POZNÁMKY k 3.kpt.:

Josef Karo (1488-1575) - jeho Šulchan aruch, kodex  rabínského judaismu, vychází z Arbaa turim, základem jsou tři prameny:

• Rambam (rb. Moše ben Maimon - Maimonides, 1135-1204)
• Rif (rb. Jicchak Alfasi, 1013-1103)
• Roš ( rb. Ašer ben Jechiel, 1250-1327)

1 - Josef Karo v Jore dea (178)  dovoluje Židům,  zastávajícím  významnou státní funkci, přizpůsobit se svým oděvem  pohanům.

2 - Lv (19:27) zakazuje holení břitvou. Zde uvedený zákaz zakazuje veškeré holení jakožto pohanský zvyk.

3 - MB (2:6) uvádí, že zavazovat nejdříve levou se týká pouze bot, ale ne oděvu.