1. Připadne-li na pátek jom tov, bude zakázáno vařit či péct jídlo pro šabat, pokud se (odpoledne před svátkem) nepřipraví eruv tavšilin. Jak? Vezmeme chléb a trochu vařeného či pečeného pokrmu, jenž se jí s chlebem a řekneme požehnání Baruch ata... al micvat eruv (požehnán budiž, Hospodine, ....Jenž nás posvětil svými příkazy a nařídil nám příkaz eruvu). Pak řekneme B´dejn eruva jehe šare.... lanu ul´chol jisrael hadarim ba-ir ha-zot (tímto eruvem budiž nám dovoleno péci, vařit, smažit, ohřívat pokrmy, rozžíhat světla a konat vše potřebné o dni svátečním na šabat, nám i všem Židům, přebývajícím v tomto městě). V sidurech je text uveden v aramejském originálu. Kdo textu nerozumí, měl by slova říci v jazyce, jemuž rozumí.

2. Vařený pokrm musí být něco, co se běžně jí s chlebem - např.maso, ryba, vejce. Vezme-li člověk pokrm, který se běžně s chlebem nejí, eruv je neplatný. Je třeba vzít nejméně k´zajit /1/ pokrmu a k´bejca /2/ chleba. Měl by to být kvalitní kousek pokrmu a celý bochník chleba. Chléb by měl o šabatu ležet na stole jako druhý bochník (lechem mišne) a mělo by se z něj jíst při se´udat šlišit: ježto posloužil k vykonání jedné micvy, je dobré použít jej i pro jinou.

3. Chystat o jom tov vše potřebné pro šabat na základě eruvu je dovoleno pouze tehdy, zbývá-li ze dne ještě dost času, aby hosté, kteří toho dne nejedli, mohli ještě před západem slunce jíst a mít požitek z toho, co bylo připraveno. Pokud už není dost času těšit se z plodů příprav, eruv tavšilin bude neplatný /3/. Připadne-li tedy jom tov na pátek, je zvykem začít šabatový maariv brzy, ještě za dne. To pobídne všechny k spěchu, aby připravili jídlo dřív, než shromáždění odříká Mizmor šir l´jom ha-šabat (tehdy každý musí nechat práce, jak uvedeno v kpt. 75, b. 1). Jídlo, jež chceme uložit do pícky (trouby) nebo na sporák, bychom tam měli dát ještě za denního světla. Před uložením musí být jídlo uvařeno nejméně z jedné třetiny.

4. Dovolení chystat na šabat pomocí eruvu tavšilin platí pouze v pátek. Když je jom tov ve čtvrtek i pátek, bude ve čtvrtek zakázáno vařit a péct na šabat.

5. Eruv musí zůstat nedotčený tak dlouho, dokud se nepřipraví potřebné pro šabat. Avšak i když se bochník chleba mezitím ztratí nebo sní, eruv se tím nezruší a smíme v přípravách pokračovat. Je dovoleno i péct. Když se ztratí či sní vařený pokrm, připravený pro eruv, platí: jestliže zbylo aspoň k´zajit pokrmu, nevadí to. Ale zbylo-li méně než k´zajit, je to, jakoby žádný eruv nebyl a osoba má zakázáno vařit na šabat. Co má udělat ten, kdo nemá eruv? Pokud si na to vzpomněl až po ranním jídle a nikdo jiný v jeho komunitě eruv neudělal, smí si nachystat pro šabat jen minimum: má dovoleno uvařit jedno jídlo, upéct jeden bochník chleba a rozsvítit jednu svíci. Pokud si člověk vzpomene dřív, než uvařil ranní jídlo, může vařit vše, co bude chtít, ve velkém hrnci a nechat něco na šabat. Je-li v komunitě někdo, kdo eruv připravil, pak ten, který zapomněl, by mu měl dát všechnu svou mouku, maso atd. jako dar. Druhý převezme suroviny do vlastnictví pozvednutím a pak pro něj navaří a napeče. Smí to udělat i v příbytku toho, kdo na eruv zapomněl.

6. Jak uvádí ŠA OCH 527:7, hlava každé židovské komunity by měla mít při ustavení svého eruvu tavšilin na mysli i celou komunitu. Přesto by si každá domácnost měla připravit také vlastní eruv. Vyžaduje se, aby jej připravila i žena, jež nemá manžela (pokud ví, jak eruv udělat). Je zakázáno spoléhat na eruv hlavy obce. Když někdo na eruv zapomene anebo jej udělal, ale eruv se ztratil, pak je-li ve městě někdo, kdo zřídil eruv pro všechny obyvatele (tj. dal jim podíl na pokrmu i na chlebu, jak vysvětleno v ŠA), je dovoleno spolehnout se na tento eruv. Ale pokud člověk nemá eruv z nedbalosti anebo proto, že spoléhal na hlavu komunity, nesmí na něj spoléhat /4/ a bude se řídit tím, co je uvedeno v bodě 5.

7. Je-li jom tov čtvrtek i pátek a někdo si vzpomene ve čtvrtek, že nemá eruv, smí si jej ustavit toho dne: řekne požehnání /5/ a pokračuje „jestli je tento den svatý, nemusím dělat eruv, a jestli svatý není, pak tímto eruvem... atd“. Nelze to však udělat na Roš ha-šana.

-----

POZNÁMKY ke 102. kpt

1 - Podle ŠT = 28,8 cc, podle Chazon Iš= 33cc

2 - Podle ŠT= 57,6 cc, podle Chazon Iš= 100cc

3 - Rozhodnutí KŠA se shoduje s ŠA HR 527:8. Ale MB 527:3 uvádí mírnější názor.

4 - MHŠ 7 a MB 527:26 jsou véto věci poněkud shovívavější.

5 - Rozhodnutí KŠA je ve shodě s ŠA HR 527:21, avšak MB 527:74 uvádí názory, jež doporučují toto požehnání neříkat.