1. Když někdo omylem řekne nad chlebem požehnání Bore minej mezonot, anebo nad koláčem Ha-moci, splní povinnost požehnat. Pokud však řekl Ha-moci nad vařeným jídlem, i když je z některého z pěti druhů obilovin, micva splněna není. Když omylem řekl nad hrozny požehnání Bore p´ri ha-gafen či po jejich snězení  Al ha-gefen, splnil povinnost, protože hrozny jsou plodem vinné révy.

2. Pokud člověk omylem řekne požehnání Bore p´ri ha-adama nad ovocem stromu, anebo - maje před sebou plody stromu i země- řekne nejdřív Bore p´ri ha-adama s úmyslem pojmout do něj i ovoce stromu, je povinnost splněna, neboť ovoce stromu také dostává živiny ze země. Ale pokud někdo řekl požehnání Bore p´ri ha-ec nad plody země, nesplnil povinnost /1/. Proto jsme-li na pochybách, zda nějaký plod je ovoce stromu či plod země a je pro nás nemožné to zjistit, měli bychom říci požehnání Bore p´ri ha-adama.

3. Jestliže někdo omylem řekne nad vínem Bore p´ri ha-ec a okamžitě (dřív, než by se řeklo Šalom alejcha, rebe) si svůj omyl uvědomí, měl by hned připojit Bore p´ri ha-gafen. Když si svůj omyl ihned neuvědomí, povinnost bude i přesto splněna.

4. Kdo omylem řekl požehnání Še-ha-kol nad jiným druhem jídla - i nad chlebem či nad vínem- splnil povinnost (viz kpt. 50, b. 2).

5. Přestože každý se má ujistit předem, jaký druh pokrmu bude jíst a jaké požehnání k němu  přísluší, pokud dojde k omylu – např. někdo začal požehnání Bore p´ri ha-gafen v domnění, že bude pít víno, před koncem požehnání zjistil, že jde o pivo či vodu a dokončil tedy še-ha-kol nihja bi-dvaro, nemusí požehnání opakovat, poněvadž žádné požehnání se nemusí opakovat kvůli mylnému domnění. Jestliže si někdo spletl víno v poháru s vodou či pivem a začal požehnání s úmyslem říci Še-ha-kol, pak si uvědomil, že jde o víno a dokončil Bore p´ri ha-gafen, splnil povinnost, protože by povinnost splnil i požehnáním Še-ha-kol.

6. Kdo celé požehnání řekne chybně, ale uvědomí si to a okamžitě svůj omyl opraví (tj.než by se řeklo Šalom alejcha, rebe), splnil povinnost. Např. vzal si sklenici vody či piva v domnění, že jde o víno, řekl tedy Bore p´ri ha-gafen, pak náhle zjistil, že je to voda či pivo a uzavřel Še-ha-kol, takže řekl toto: „…bore p´ri ha-gafen, še-ha-kol nihja bi-dvaro“. Povinnost byla splněna.

7. Pokud si svůj omyl okamžitě neuvědomil, musí zopakovat celé požehnání Še-ha-kol, chce-li vypít obsah sklenice. Ale jestliže zamýšlel pít potom také víno, smí si vzít víno a vypít je bez nového požehnání, ovšem pokud neudělal přerušení hovorem (viz kpt. 50, b. 5 a 6). Když ochutná obsah sklenice a zjistí, že je v ní voda či pivo, nepovažuje se to za přerušení.

POZNÁMKY k 56. kpt

1 - CHA a rb. Šneur Zalman z Ljadi (Piskej sidur) uvádějí, že pokud osoba řekla požehnání Bore p´ri ha-ec nad ovocem ze stromu, jehož větve a listy přes zimu opadávají a pro něž se tedy vyžaduje požehnání Bore p´ri ha-adama, pak ex post (když už to řekla), osoba splnila micvu. Avšak MB 206:2 s tímto názorem nesouhlasí.